3. Radim Jančura coby podnikatel

Kdy jste začal s podnikáním? To bude asi častá otázka.
Ve čtvrťáku na vysoké škole.

A jak vypadaly ty začátky? Co Vás konkrétně inspirovalo? Kde jste získal počáteční investici, kolik činila a za jak dlouho se Vám splatila?
Já jsem dlužil mý máti padesát tisíc korun a ta mě za to terorizovala. Šel jsem tehdy do nějakého kšeftu s autem a to se pokazilo. Tak jsem odjel do Anglie hledat práci, a tam jsem právě potkával ty aupairky. Na základě této zkušenosti jsem po návratu založil au-pair agenturu. Firmu jsem otevřel vlastně ve čtvrťáku na vysoké škole. Půl roku na to jsem měl své první auto. Na tehdejší poměry jsem byl jediný z vejšky s autem. Dneska před kolejemi nezaparkujete, protože dneska si můžete koupit favorita za 5 tisíc, což je taky auto. Dneska má auto skoro každý študák. Tehdy jsem měl ve čtvrťáku, páťáku auto, a to byla ta viditelná ptákovina, která mohla motivovat mé spolužáky, aby jej měli také.

Takže Vy jste v podstatě chtěl splatit ten dluh.
Přesně tak, chtěl jsem splatit dluh, jel jsem do Anglie, dluh jsem splatil a zůstalo mi 5 tisíc korun. Pronajal jsem si kancelář tady na Baštách, Bašty 2, tam jsme sídlili asi 12 roků. Byl tam veškerý nábytek půjčený, takže jsem nemusel kupovat vůbec nic. Byla to malinká kancelář, 10 metrů čtverečních, a tam jsem byl jenom já, 2 židličky pro klienta a stůl, a to bylo všechno a těch 5 tisíc mi tehdy stačilo. Jakmile jsem získal nějaké peníze, v tu chvíli jsem koupil známky a poslal klientům dopisy. Počítač jsem ještě neměl, tak jsem to tiskl všechno ve škole, kde byly staré počítače. Když někdo začíná na vysoké, tak nepotřebuje pro sebe vlastně ani kačku, má od rodičů nějaké to kapesné, má všechno levně. Já jsem dostával tehdy tisícovku, dnes jsou to možná tři čtyři tisíce, co dostávají děcka jako kapesné. Měl jsem na zaplacení všeho, jídla, piva i na dopravu a každou korunu, kterou jsem získal, jsem mohl strčit zpátky, což je hrozně cenné. Víte, když potřebujete 20000 na existenci, tedy bydlení a obživu, tak si vyžerete první vlastní potencionální zisk firmy.

Takže vy jste vlastně měl nějaké ty kontakty v Anglii a zajišťoval jste studentkám au-pair pobyty.
Ano, nejenom studentkám, všem holkám i klukům a během tří let jsem byl největší au-pair agentura na světě, což nebylo vlastně tak moc těžké. Tehdy to podnikání bylo jiné, nebyl internet, mobily, byly jenom pevné linky, tu mělo jenom pár vyvolených. Takže jsme posílali týdně třeba stovky telegramů. „Máme pro Vás rodinu. Prosím, zavolejte.“ Klienti museli zavolat, my jsme jim řekli informaci o rodině a oni řekli, ok. Prostě jednoduchý byznys. A rozjelo se to.

Za jak dlouho poté přišel nápad s autobusy?
To souviselo právě s těmi au-pairkami, ony nejčastěji jezdily do Anglie. Tehdy jsme je posílali společností, která dnes již neexistuje. Nebyli jsme příliš spokojeni s řidiči, jak se chovají, tak jsme tam s nimi posílali něco jako, my jsme tomu říkali, au-pair máma, de facto stevardku, která se o těch pár našich cestujících starala. A v Londýně, když je předávala do rodin, tak jim asistovala. Po určité době jsme si řekli, když už máme skoro plný autobus našich cestujících v cizím buse, tak proč nekoupit autobus vlastní.

To bylo kdy?
To je asi tak 12 let nazpátek, kdy jsme koupili první autobus a začali jezdit do Londýna. Pak byly další mezinárodní linky, ale vlastně ty první žluté autobusy, které jsou dnes známy, tak ty zahájily činnost 4. ledna, dnes je zrovna výročí. Dneska je to 8 let, co vyjel první žlutý autobus mezi Brnem a Prahou. Od té doby jsou ty žluté autobusy vidět.



Nyní jste se ze silnice rozšířil i na železniční přepravu, to bylo před pár měsíci, myslím, v září. Jak hodnotíte první měsíce provozu RegioJetu?
Jsou úspěšné, samozřejmě nevyděláváme, díky tomu, že ten provoz ještě nejede naplno.

Na jakých trasách jezdí Vaše vlaky nyní?
Teď jezdí Praha – Olomouc - Ostrava – Havířov, to je jedna trasa, na té trase České dráhy mohutně prodělávaly, tam dostávaly dokonce dotaci, která teď skončila, když jsme nastoupili my. Bude to trvat ještě tři měsíce, snad, než budeme jezdit naplno, kdy ekonomika by se měla dostat tam, kam má, ale obsazenost je fakt 80, 90 %. Jsme pořád skoro plní, což je dobré. Problém je, že zatím bohužel máme málo vagónů, připravují se, rekonstruují. A bude to trvat ještě asi měsíc, do konce ledna, než se to stabilizuje, abychom měli dlouhé vlaky a dostatek spojů, abychom všechny cestující pobrali, a pak to bude už ekonomicky vycházet.



O jaké trasy plánujete v budoucnosti svou činnost rozšířit?
Za rok budeme jezdit Brno-Praha, to by snad mělo klapnout.

A to bude přes Českou Třebovou?
Jo, jo. Brno-Praha, pak jednáme s německými drahami, že bychom jezdili Praha-Berlín co dvě hodiny, to by mělo být za dva roky.

A jaký bude potom další cíl?
Už jenom vlaky. Vlaky tedy bez dotací, což je krása, protože tvrdíme, že ve vlacích se dá jezdit bez dotací na těch dálkových trasách, protože to zatím bylo všechno dotované za obrovské peníze. Ale na druhé straně většina vlaků, těch na regionálních tratích, dotovaných musí být. Za dva měsíce začneme jezdit trasu Bratislava – Komárno, kde jsme na Slovensku vyhráli soutěž. Takže moderní krásné vlaky tam budou jezdit, slovenské vládě jsme ušetřili celkem dost peněz na dotacích.

A to bude první spoj na Slovensku?
My už tam teď jezdíme z Ostravy do Žiliny, ale regionální vlaky to budou první.

Čili to je dotované a to jste vyhráli výběrové řízení?
Něco jako nabídkové řízení. My bychom to vyhráli i tady. Třeba tady jsme jihomoravskému hejtmanovi přinesli nabídku, že jim budeme provozovat krásné, moderní, velkokapacitní, elektrické vlaky, že by ušetřili na dotacích sto padesát milionů korun ročně, obrovský balík peněz a on se s námi odmítl setkat a hodil to do koše. A objednal na 10 let České dráhy.

A jak to rozhodnutí zdůvodnil? Protože ty peníze jdou z příjmů nás voličů.
To teď řeší Evropská komise. Problém je korupce. Ona tehdy byla ještě silná Škoda Plzeň, o které jsme vždycky říkali, že patří Martinovi Romanovi, teďka už to všichni víme. Ale my jsme to říkali nejdřív, že to takhle je a Martin Roman samozřejmě financoval politické strany, především sociální demokracii a ten náš hejtman Michal Hašek jak se vidí, že jednou bude premiér, záhy prezident, protože chce být jednou takové velké zvíře, tak dělal kšefty Škodovce.

Myslíte, že mu to vyjde?
Já myslím, že ne. To je politik, na kterém je strašně moc vidět, že to chce za každou cenu, že je pro něj politická kariéra nejdůležitější. Proto třeba v Jihomoravském kraji, když se jednalo o šéfa ČSSD, tak nezískal podporu, ale získal ji Sobotka, který je alespoň slušnější člověk. To je prostě ta korupce.

Co ty stavby a opravy dálnic? V jednom z rozhovorů jste odpověděl, že přechodem na toto podnikání byste se stal mrtvým mužem. Proč myslíte?
Kdyby byl zákon o veřejných zakázkách takový, jaký by měl být, tak klidně i jakákoliv nová firma, která se dneska založí, by mohla stavět dálnice. Dnes je to uděláno v rámci kvalifikačních kritérií tak, že ten, kdo nepostavil ještě ani kilometr dálnice, tak nemůže ten svůj první kilometr postavit, protože potřebujete ukázat reference z předchozích staveb.

Ale v naší zemi, když vidíme, co ty firmy postavili, tak by ty reference měly být naopak na škodu, nemyslíte?
Je fakt, že ta dálnice na Ostravu se trošku kroutí, což je asi opravdu malér.

Hlavně jsou strašně předražené. Když jedete v Rakousku, Německu, Itálii, tak tam máte desítky let staré dálnice a drží.
Tam se točí velké peníze.

Takže na ty se zatím nevrhnete? Protože pro nás by to bylo příslibem, že bychom měli kvalitní dálnice.
Ta železnice, to je na celý život. Té práce je strašně moc.

Po kom jste zdědil takovou odvahu, houževnatost a tah na branku? Není to po tom prapředkovi, který byl zbojníkem a loupežníkem? Mimochodem chytili jej někdy? :-)
Ne, kdyby ho chytili, tak by ho určitě zabili, a já bych tady pak nebyl. Já si musím někdy na ty Hamry vzít minohledačku, tam bude určitě zakopaný poklad u kopce Jančurovice. Já to musím vypátrat, on mi to chtěl děda ukázat, ale pak umřel. Musím zjistit přesně, kde to bylo. Nevím, jestli byl zbojníkem nebo pomáhal zbojníkům, byl to lump. Snad utekli před policí někde ze Šumavy původně, nic moc o tom nevím, ale něco se zbojníky měl. Možná je to náhoda, že nemám úctu k autoritám, takže díky tomu nejsem připosranej.

Nesouvisí to spíše s tím, že jsme přece jenom zažili většinu života za socialismu, a když se nám v dospělosti otevřely oči a viděli, ke komu jsme museli vzhlížet...
To je pravda, Já jsem byl teda pionýr, musím přiznat. ..

To jsme byli všichni..
Ale já jsem tomu věřil. Ne věřil, svazáctví ne, to už mně přišlo nějaký divný. Ale to pionýrství to bylo strašně pěkné, turistický oddíl mládeže, chodili a sbírali jsme bylinky, sběry a podobně. To bylo všechno prima a teď je docela pěkné, když za pět 7 jdou televizní noviny před 25 lety. Tehdy se mi ty televizní noviny zdály reálné, ale dneska, když to poslouchám, tak jsme fakt byli v jiném světě.

Jak vypadá Váš pracovní den? V kolik vstáváte? V kolik přicházíte do práce, jak dlouho se zdržíte?
Já teda vstávám mezi 8. a 9., takže dost pozdě. Do práce přicházím na 9. až 10., a jsem tady tak do 19, 20, 21 hodin. Jsem taková kancelářská krysa, pořád něco vymýšlím u počítače. Doma zásadně nepracuju.

Čili o víkendech nepracujete? Když tady zaklapnete dveře, tak to pro Vás končí?
Samozřejmě podnikatel, aby nechcípl, neumřel, musí pořád přemýšlet. To jinak nejde. Ale že bych si s sebou tahal práci, papírování a podobně domů, to by mě zabilo. Dělám o víkendu jenom to, co mě baví, vymýšlet nové věci, přemýšlet nad těmi věcmi. Tedy ty, které dělám rád a dobrovolně, samozřejmě doma dělám. Ale žádná taková práce, kdy bych si řekl, teď musím udělat to a to, z toho bych byl stresovaný, dokonce i můj mobil je ten klasický, to už dneska nepoužívají ani děti, tzv. manažerský mobil.

Není to ta E52?
E51.

Ten jsme měla ještě před pár měsíci, a když se porouchal, nahradila jsem ho E52.
Podobnou si budu muset pořídit, je úžasné, že se na něm dají psát poslepu SMSky. Dají se na něj napojit emaily. Ale když jsem doma, tak nemám přístup na email, ani přes mobil, ani do počítače, jsem úplně odříznut od světa, jenom na telefonu, případně na SMSkách. Kdybych viděl, jak mi každou chvíli přichází email, který musím vyřídit, to by mě ničilo. Udržuji se o víkendu v izolaci od té práce. Ač na ni pořád myslím, tak ji nepraktikuji. Už dneska vypadám na 50.

To se vidíte příliš sebekriticky.
Když vidím své spolužáky, tak vypadají všichni tak mladistvě.

Záleží, jaký má člověk vnitřní pocit.
To taky není nic moc.

Čím vlastně jezdíte? Svezete se někdy autobusem Student Agency nebo konkurence? Nebo vlakem? Jezdíte hromadnou dopravou nebo autem? Jakým?
Než jsme spustili vlaky, tak jsem hodně jezdil vlaky Českých drah, abych vycítil tu atmosféru, to je taky hrozně důležité. Pokud chcete být lepší než ten druhý, tak musíte toho konkurenta perfektně poznat. To funguje i v osobním životě. Když Vám chce Vaši babu nějaký boreček ukrást, tak se na něho nesmíte dívat ve zlém, ale pěkně s láskou zjistit, co má dobrého a co naopak špatného. A v tom dobrém se poučit, je to hrozně důležité se konkurenci podívat do očí. To jsem také udělal, a tím pádem jsem ten servis nastavil tak, aby byl nepřekonatelný. Protože co konkurence okamžitě udělá? Začne se inspirovat nebo kopírovat to, co někdo jiný vymyslí.

To bohužel známe velmi dobře.
Což je samozřejmě dobře. Na internetu je to o to horší, kde je kopírování velmi jednoduché. Ale zkopírovat nějaký model je těžší. My jsme museli udělat ten servis takový, aby byl nezkopírovatelný. My jsme si vymysleli stevardky do každého vlaku, aby měly nějakou práci, tak tam dávají lepší kafíčko, v autobuse se takové kafe uvařit nedá, my tady pijeme to autobusové kafe (ukazuje na svůj kelímek), abychom na tom byli stejně jako naši klienti.

Takže až Vám přestane chutnat, tak zavedete nějaké lepší.
V tom automatu není co lepšího, ale v tom vlaku už je takový ten pákový profi kávovar, kde děláme tu nejlepší kávu, která tady kdy na českém trhu byla. Je zdarma a mocca, laté, capucino, s pěnou, tak, jak má být. Všechno je gratis, což České dráhy nikdy nepřekonají. To by museli překopat všechny vlaky, že tam budou mít minimálně dva bary v těch vlacích a baristky a spoustu stevardek. Pokud něco udělají, tak maximálně rozdají tu leteckou kávu, což už je taková sračka. Takže jsem ten systém připravil tak, aby byl nezkopírovatelný. Mohou se maximálně inspirovat. Ale...



Nedotáhnou to na tu úroveň, co máte nastavenou. Čím jezdíte osobně?
Já jezdím Audinou, Audi Q7, taková velká potvora.

Svěřil jste se, že dostáváte plat 150.000 Kč. Přijde Vám to hodně, nebo málo? Vystačíte s tím?
160 hrubého, ono je to čistého nějak 120. Nebude mi to nikdo věřit, ale jestli máte plat 20 tisíc nebo 120 tisíc, tak je to jedno. Na konci měsíce máte stejně nulu. S tím souvisí, že když máte větší plat, máte větší hypotéku, koupíte si byt ne za 3 miliony, ale za 8. Posílám peníze máti, aby nemusela pracovat. Platím peníze na svoji dceru, takže ono se to strašně rozfrncká, a pak mi zůstane něco na to pivo a na konci je tam ta stejná 0. Vypadá to, že je to strašně moc peněz, ale jsou to jediné peníze, které mám. Je to můj plat zaměstnance, ale z firem, které mně patří a vydělávají spoustu peněz, tak z těch jsem si za tu dobu 18ti let nevytáhl ještě ani korunu.

Takže to všechno investujete?
Takže, co ta firma vydělá, jde zpátky. Jsem jenom zaměstnancem.

Rozhovor pořídila: Jana Martincová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

3. Radim Jančura coby podnikatel - diskuze

  • Je mi ho tak trochu lito
    Je hrozne fajn, ale citim z neho takovy jakoby smutek? Nebo ne, Jani?

    Jinak z tema prachama ma pravdu. Na vysce jsme horko tezko z brigad dali dohromady 4tis, ale po zaplaceni najmu jsme to mohli klidne treba prochlastat, nebyly zadne investice, zodpovednost jen za sebe. Ted mame snad 10x tolik, ale uz neutratime lehkovazne ani kacku, myslime na deti, na opravy baraku a jo - na konci mesice je z toho nula. Pokud neni, koupi se nejaky novy tramek nebo cihlicka - a je nula
    zajic   | 15.02.2012 14:53:34 | Reakcí: 1, poslední: 17.02.2012 08:21:27
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Je mi ho tak trochu lito
      Smutek určitě ne. Řekla bych, že je naopak v některých věcech větším optimistou než já, a to už je co říct  .
      Spíše jsou za tím cítit zkušenosti, které člověk získává během podnikání, ne vždy příjemné. A určitě i manažerská zodpovědnost.
      Zkrátka, když se dá v Česku člověk na byznys, končí "bezstarostný diskopříběh".
      Baby on line   | 17.02.2012 08:21:27
      Reagovat | URL příspěvku
  • Klobouk dolů. 
    sazicka   | 15.02.2012 09:24:05
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Krvácení mimo cyklus

| Galeko | dnes, 15:59
Dobrý den, je mi 21 let. Beru pravidelně antikoncepci Belanette. Vždy jsem měla pravidelný cyklus. Tento měsíc jsem začala mírně krvácet týden před očekávaným příchodem menstruace. Probíhá mírná bolest, stejná jako předmenstruační bolesti. Začala jsem poslední měsíc často cvičit, mohlo by to mít spojitost? Je nutné navštívit lékaře?
Moc děkuji

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce