Bylinky v těhotenství

1. Co v těhotenství neužívat?
2. Doporučení pro těhotenství, šestinedělí a laktaci

V užívání jakýchkoliv endogenních látek je třeba co největší obezřetnosti a to zejména v prvním trimestru těhotenství, kdy je jedinec na zevní vlivy obzvláště citlivý. K těmto endogenním látkám samozřejmě patří také bylinky, kdy u velké většiny z nich není přesně znám jejich účinek na vývoj plodu. Do konce pátého měsíce by - pokud možno - neměly být užívány žádné bylinné prostředky, je-li to nezbytné, je vždy nutná pečlivá konzultace s farmaceutem a s lékařem.

1. Co v těhotenství neužívat?

Obecně platí, že těhotná žena by se měla vyvarovat rostlin se silným účinkem: vodilka, rozmarýn, majoránka, medvědice lékařská, bazalka, svízel přítulná, yzop, svízel, pelyněk černobýl, máta polej, sporýš lékařský a některé další (RNDr. Petr Fořt). Žena by se měla vyvarovat bylin zejména s účinkem ovlivňujícím děložní svalovinu, zvyšující nadměrně prokrvení tkání a mající projímavé účinky. Dalšími bylinkami, které by se neměly v těhotenství užívat jsou:

A
aloe léčivé - rostlina je schopna vyvolat překrvení pánevních orgánů a tím i potrat

B
bazalka pravá
blín černý - je schopen vyvolat potrat
bolehlav plamatý - je jedovatý
bříza bělokorá - obsahuje saponiny schopné způsobit rozklad červených krvinek

D
dřišťál obecný - kromě jiného je schopen vyvolat poškození ledvin
divizna velkokvětá - obsahuje saponiny schopné způsobit rozklad červených krvinek
dobromysl obecná
durman obecný - je jedovatý

H
hlaváček jarní - ovlivňuje srdeční činnost
hloh obecný - ovlivňuje srdeční činnost
hluchavka bílá - obsahuje saponiny schopné způsobit rozklad červených krvinek
hřebíček

J
jalovec obecný - kromě jiného dráždí ledviny
jaterník podléška - je schopen poškodit srdce, může být také zaměněn za podobně vypadající kopytník evropský, který má abortivní účinky (tj. vyvolává potrat)
jestřabina lékařská - při vnitřním užívání může být jedovatá
jmelí bílé - může mít toxické účinky

K
kmín kořeněný - při dlouhodobém užívání nebo při nadměrném dávkování může narušovat činnost jater a ledvin
kokoška pastuší tobolka - může být jedovatá
komonice lékařská - snižuje srážlivost krve, také může vyvolat krvácení
konvalinka vonná - obsahuje jedovaté látky
kostival lékařský - může ohrožovat játra
kozlík lékařský -je schopen poškodit srdce
krušina olšová - její plody jsou mírně jedovaté, ostatní části mohou narušovat činnost trávícího traktu

L
lékořice lysá - zvyšuje krevní tlak a negativně ovlivňuje vylučování vody a solí (zejména draslíku) z organismu
lýkovec jedovatý - obsahuje látky působící jako jed

M
majoránka zahradní - v nadměrném množství může působit omamně, vyvolává překrvení pánevních orgánů
mařinka vonná - je schopna poškozovat játra
máta peprná - je schopna změnit krevní obraz a poškodit ledviny
mateřídouška obecná - je schopna nežádoucím způsobem ovlivnit činnost štítné žlázy
medvědice lékařská - je schopna poškozovat játra
mydlice lékařská - je schopna poškozovat červené krvinky

N
náprstník červený - je jedovatý

O
ocún jesenní - je jedovatý
oměj šalamounek - je jedovatý

P
pelyněk pravý - údajně je schopen vyvolat potrat
petržel zahradní - nať je schopna vyvolat překrvení dělohy a dráždit ledviny
podběl lékařský - je schopen dráždit játra
prvosenka jarní - je schopna poškodit červené krvinky
přeslička rolní - je schopna vyvolat lehkou otravu

R
routa vonná - je schopna vyvolat překrvení pánevních orgánů
rozmarýn lékařský - je schopen vyvolat křeče a stavy opojení
rulík zlomocný - je jedovatý

S
sedmikráska obecná - díky obsahu saponinů je schopna poškodit červené krvinky
skořice - těhotné ženy by ji měly užívat pouze v malém množství, protože v opačném případě může způsobit překrvení pánve
srdečník obecný - je schopen ovlivni činnost srdce
šafrán setý - je schopen vyvolat překrvení vnitřních orgánů
šalvěj lékařská - je schopna vyvolat potrat a ohrozit srdce

T
tymián obecný

V
vachta trojlistá
vlaštovičník větší - je jedovatý
vraní oko čtyřlisté - je jedovaté
vratič obecný - je schopen vyvolat překrvení pánevní oblasti a poškození ledvin

Z
zázvor lékařský - ve větším množství může způsobit překrvení pánevní oblasti (Stanislava Jarolímková, Miroslav Peterka).

Další obecnou zásadou je, že žádná bylinka by neměla být užívána dlouhodobě (déle než 14 dní).

Pozor také na různé bylinné směsi, které jsou k nám dováženy ze zahraničí (např. z Orientu), což jsou z velké části neprověřené byliny, které mohou mít negativní dopad na zdravý vývoj plodu.

2. Doporučení pro těhotenství, šestinedělí a laktaci

Existují samozřejmě i bylinky doporučované na různé těhotenské obtíže, na přípravu organizmu k porodu či k podpoře laktace.

Pro období těhotenství bych volila spíše čaje ovocné než bylinné. Bylinky bych užívala pouze v případech indikovaných (při obtížích) a po konzultaci s lékařem či lékárníkem (například krátkodobě při ranních nevolnostech zázvorový odvar či mátový čaj nebo kopřivový výluh při chudokrevnosti).
Není třeba se obávat běžného zeleného naťového koření v přiměřeném množství. Naopak velmi výhodná je konzumace zejména zelené listové zeleniny obsahující vyšší množství kyseliny listové a to již 3 – 6 měsíců před těhotenstvím a následně i v průběhu těhotenství (snižuje riziko vrozených vývojových vad plodu a pozitivně ovlivňuje nejen krvetvorbu).
Ke konci těhotenství – cca 2 týdny před plánovaným porodem je možné začít popíjet čaje z bylinek, které podporují děložní stahy a další, které podporují tvorbu mateřského mléka.
Stahy děložní podporují například  listy maliníku (čaj) a skořice (čaj, aromalampička), kontryhel a mateřídouška (tyto dva jsou vhodné také v období šestinedělí pro regeneraci mateřského organismu).
Doporučují se také semena lnu setého (lžička denně) s dostatečným množstvím tekutin pro úpravu stolice nebo lžička olivového oleje.
Meduňka a máta podporují trávení  a zklidňují trávicí trakt, působí mírně antidepresivně a proti nespavosti. Středně silným antidepresivem je i třezalka tečkovaná, která se ale pro období těhotenství a kojení nedoporučuje, ani mimo tato období by se neměla užívat dlouhodobě.
Pro podporu tvorby mateřského mléka existují již  různými firmami připravené tzv. „laktační čaje“, které obsahují směsi bylin (fenykl, anýz, arnie, kmín, kopr – plod, jestřabina lékařská, mateřídouška, kopřiva, heřmánek, sporýš – nať, některé obsahují navíc smetanku lékařskou, kořen lopuchu, bazalku). Tyto čaje (některé jejich komponenty) navíc pozitivně ovlivňují nadýmání. Čaje se doporučují pít teplé či vychlazené a neslazené asi tři šálky denně.

Autor: PhDr. Radka Wilhelmová