Operační porody ve druhé (vypuzovací) době porodní

1. Vakuumextrakce
2. Klešťový porod

Ve druhé době porodní jsou již plně otevřené porodní cesty a může tak následovat vypuzení (vytlačení) plodu z dělohy. Pokud je v této fázi porodu plod v poloze podélné hlavičkou již výrazně vstouplý do tvrdých porodních cest (pánve), přistupujeme – v případě ohrožení dítěte nebo matky – k jeho vybavení pomocí porodnických kleští nebo vakuumextraktoru. Je mylné se domnívat, že při hlubokém vstoupení plodu do pánve je výhodnější provést císařský řez. Zejména proto, že jeho příprava trvá déle, než je tomu v případě vakuumextrakce nebo klešťového porodu. Tím se prodlužuje doba, po kterou mohou být matka nebo plod ohroženi.
Vybavení plodu při císařském řezu z hlouby pánve je navíc velmi náročné s rizikem trhlin v oblasti dolní části dělohy (hůře ošetřitelných) a větší mechanické zátěže pro hlavičku plodu.
Je potřeba si uvědomit, že oba zmíněné výkony slouží k řešení - mnohdy náhle vzniklých - nepříznivých stavů během vypuzovací fáze porodu. Jejich použitím zabraňujeme možným závažným trvalým následkům plynoucím z ohrožení plodu nebo matky.

1. Vakuumextrakce

Vakuumextrakce – je metoda sloužící k vybavení plodu vstouplého hluboko do porodních cest (ve vypuzovací době porodní) za pomoci tzv. vakuumextraktoru. Jedná se o přístroj využívající tahu za pelotu (připomínající plochý zvon). Pelota je nasazena na hlavičku dítěte v místě vedoucího bodu (nejčastěji malá fontanela). Následně je vytvořen bezpečný podtlak, kterým je pelota na hlavičce fixována. Poté prostřednictvím trakčního systému táhneme za pelotu za současného tlačení rodičky při kontrakci. Tímto způsobem porodíme hlavičku, následně zrušíme podtlak, sejmeme pelotu a dokončujeme vaginální porod. Výhodou je před vlastním výkonem provést nástřih k rozšíření porodních cest a usnadnění průchodu plodu.

Nejčastější důvody k provedení výkonu: ohrožení nedostatkem kyslíku u plodu, vyčerpání rodičky, nepostupující porod ve druhé době, slabé děložní kontrakce, nespolupracující rodička, silné krvácení ve druhé době porodní, horečka rodičky, ulehčení druhé doby porodní (srdeční nemoci, neurologické nemoci matky…).

U nezralých plodů (v případě předchozích důvodů) využíváme porodnické kleště - není podtlak peloty na nezralé hlavičce (na zralé hlavičce nevadí). Stejně tak v případě rychle vzniklého těžkého nedostatku kyslíku plodu je vhodnější provést klešťový porod (vybavení plodu může být ještě o něco rychlejší).

2. Klešťový porod

Klešťový porod – provádí se pomocí porodnických kleští. Jedná se o nástroj tvořený dvěma rameny, které se spojují dohromady v místě tzv. zámku. Na jednom konci kleštiny je lžíce sloužící k uchopení hlavičky, na druhém se nachází držadlo. Kleště se zavádějí mezi stěnu poševní a hlavičku plodu (nejprve jedna a pak druhá kleština) mimo kontrakci dělohy. Obě části se spojí v místě zámku. Kleště takto zlehka obejmou hlavičku plodu. Následuje tah za kleště ve směru pánevní osy (za současného tlačení rodičky při kontrakci, pokud je toho schopna). Po porození hlavičky sejmeme kleště a dokončíme vaginální porod. Před provedením výkonu provádíme nástřih hráze v lokální anestézii. Ten slouží jako prevence většího poranění rodičky během porodu.

Nejčastější důvody k provedení výkonu: ohrožení nedostatkem kyslíku u plodu, akutně vzniklý těžký nedostatek kyslíku u plodu, vyčerpání rodičky, nepostupující porod ve druhé době, slabé děložní kontrakce, nespolupracující rodička, silné krvácení ve druhé době porodní, horečka rodičky, ulehčení druhé doby porodní (srdeční nemoci, neurologické nemoci matky…). Kleštový porod může následovat i po eventuálním neúspěšném pokusu o porod vakuumextraktorem.

Autor: MUDr. Radan Doubek