Spotřebitelská práva: Nevyžádané zásilky

Právní úprava zabývající se nevyžádanými zásilkami platí v našem právním řádu již celé desetiletí. Právní vědomí o tomto jednoduchém ustanovení občanského zákoníku by jistě mnohým usnadnilo život. Co se často o nevyžádaném plnění neví, je to, že je nemusíte ani vracet, ani s jeho zasílatelem komunikovat, tím méně mu cokoliv platit.

Mezi nevyžádané zásilky patří typicky odborně se tvářící publikace s přiloženými DVD či spodní nebo ložní prádlo, které přicházejí poštou po objednávce z katalogu zásilkové firmy. Tyto objemnější zásilky můžete jednoduše odmítnout převzít. Častou fintou obchodníků je zaslat zásilku tak malou, že se vám (i s fakturou či upomínkou) pohodlně vejde do schránky. Takto jsou zasílány především holicí strojky a břity či potravinové doplňky. Jde-li o nevyžádanou zásilku, nemusíte se jí dále zabývat.

Od skutečně nevyžádaného plnění je třeba odlišit situaci, kdy zásilce předchází telefonicky uzavřená smlouva prodejce se spotřebitelem. Spotřebitel podlehne vidině zaslání kvalitního, často švýcarského či skandinávského výrobku za cenu poštovného a svěří prodejci svou adresu. V případě, že se jedná o „vyžádané“ plnění (tj. alespoň odsouhlasené), nestačí už zásilku ignorovat. Pokud si objednávku rozmyslíte, je nezbytné od smlouvy odstoupit, a to prokazatelným způsobem, nejlépe doporučeným dopisem. Pouhým nepřevzetím zásilky si můžete jen uškodit.

Po vyzkoušení výrobku většinou spotřebitel usoudí, že o další podobný výrobek již nemá zájem, ale další kroky již neučiní. Zákonného práva odstoupit od smlouvy do 14 dnů však pro další náklady spojené s vracením zboží nevyužije. To, že udělal chybu, mu dojde, až když dorazí další, nyní již nechtěná zásilka. Je namístě zapátrat v paměti a zanalyzovat obsah telefonního hovoru. Jen zřídka se v hovoru zavážete k dalšímu nekonečnému odběru, pokud se tak ale stalo, neváhejte s doporučeně zaslaným odstoupením od smlouvy ohledně dalšího plnění na adresu prodejce.

Záležitost ve většině případů skončí jako „nevyžádaný dárek“, raritou ale bohužel nejsou případy, kdy prodejce „zákazníka“ bombarduje dalšími a dalšími zásilkami a důležitě působícími upomínkami s narůstající dlužnou částkou. Dalším nepříjemným krokem bývá situace, kdy zasílatel veškeré pohledávky postoupí profesionální vymahačské společnosti. Pamatujte na to, že tyto subjekty přes často honosně působící názvy nejsou státními orgány, a tudíž vůči vám nemají víc práv než jakákoli jiná soukromá osoba. Nemusíte je tedy pouštět domů, nemají právo informovat o vaší údajné insolvenci vašeho nadřízeného či vám jinými nežádoucími způsoby zasahovat do života. Ani žaloby zasílatele či nového věřitele se reálně obávat nemusíte. Tyto subjekty totiž profitují především z toho, že určité procento adresátů dříve či později podlehne jejich nátlaku a raději zaplatí.

Pokud se vám uvedené praktiky nelíbí, máte možnost se bránit, a to mj. i podáním podnětu pro porušení zákona o ochraně spotřebitele dozorovému orgánu, kterým je nejčastěji Česká obchodní inspekce (v případě vitamínů a jiných potravinových doplňků pak Státní zemědělská a potravinářská inspekce). Velmi pravděpodobně totiž půjde o klamavou až agresivní obchodní praktiku.

Zdroj: Zpravodaj časopisu dTest www.dtest.cz