Inzerce
Inzerce
Inzerce

Květen 2013/1 – Návštěva lesního klubu

Angieblack se s Adámkem vydala na návštěvu lesního klubu – školky. Oba byli z programu i celkového prostředí nadšeni a plni dojmů. Angieblack však náročný program dost unavil, a to ji ještě čekal nákup a účast na stavění májky. Postěžovala si také, že nemá pro miminko zatím nic připraveno. Protože se její partner chystá na poslední bezdětnou dovolenou, pozvala si na výpomoc kamarádky a maminku.

 

Sponzorem ONLINE projektu Rodíme společně s BOL je společnost Feedo.cz, která každé ze sedmi rodiček po porodu věnuje dárkový poukaz na nákup v hodnotě 1.000 Kč.

Inzerce

Rodičky rovněž obdrží NOVINKU vydavatelství Babyonline, publikaci Zdravé těhotenství.

 

Inzerce

Angieblack (29 let, druhorodička, 36. týden)

Můžete plánovat, jak chcete, ale nejvíc se vám toho nahrne, když je to nejméně potřeba. Ale to předbíhám, to bude až v tomto týdnu… Hlavní událostí předešlého týdne byla Adamova návštěva v lesním klubu. Byla jsem z toho nervózní, především proto, abychom stihli vypravit se tam na osmou hodinu, když na sedmou vstává.

Raději jsem si připravila věci už večer a ráno jsem to jen pobrala. Adámek se těšil, ale vůbec neměl tušení, kam jedeme. Byli jsme tam na osmou hodinu první, za chvíli přišla paní učitelka Martina, moc sympatická, tak nás pustila dovnitř, tedy spíš na zahrádku, kde se Adam hned rozkoukal a zmizel v zahradním domku, kde byly hračky na písek. Po chvíli přišly další dvě maminky, co byly také ve školce na kukačku. Celkem ten den přišlo asi sedm dětí a dvě učitelky, s tím, že hodně dětí marodilo. Šlo se dovnitř, kde se děti přivítaly, vysvětlil se jim dnešní program a vyrazilo se ven. Po cestě proběhla svačina. Je strašně zajímavé, že kdybych si s ním takto sedla já, tak na nějakou sváču kašle, ale jak viděl, že všechny děti způsobně sedí a jí, tak baštil taky. Šli jsme pak ještě kousek, a to už byl cíl cesty. Rozvětvený strom, který sloužil jako houpačka a prolézačka v jednom, vydal za celé hřiště. Učitelky vytáhly brambory, špejle, natrhaly se větvičky a děti si vyrobily čarodějnice. Moc se jim to všem líbilo. Mně teda taky, ale ty pochody jsou pro mě trošku náročné, navíc to bylo všechno do kopce. Pak si děti stavěly domečky z kůry a různě pobíhaly, klouzaly se po zadku z kopce, prostě blbnuly jako děti v přírodě.

Po návratu z procházky se rozdělal oheň na zahrádce a několik čarodějnic, ne těch, co si děti vyrobily, se spálilo. Adam jako správný pyroman u toho samozřejmě nemohl chybět. Následoval oběd, mléková polévka a palačinky, Adam si samozřejmě přidal. Poté se hrála hra a následovalo rozloučení, všechny děti šly po obědě domů. Byli jsme oba plní dojmů, zapsala jsem ho na další úterý a čtvrtek, zase na dopoledne, tak jsem zvědavá, jak to beze mě zvládne. Hlavně to jeho učůrávání. Musela jsem ještě jet na nákup, což se mi teda vrcholně nechtělo, ale musela jsem. Byla jsem dost unavená, a to mě ještě čekalo stavění máje u ségry, kde jsem sice jen posedávala, ale musela jsem také hlídat dítě – to totiž strašně baví skleníky, takže tam musí pořád lézt, a hraje si, že je v domečku. Bylo to super, domů jsem teda dorazila fakt mrtvá, nemohla jsem se zvednout z gauče, všechno mě bolelo.

Inzerce

Jsem taky ráda, že jsme vyřídili matriku, máme zapsané příjmení, dostala jsem formuláře na křestní jména, už to mám připravené v obálce. Na ÚP jsem taky byla, zeptat se, co je potřeba, aby tatínek odnesl do práce k potvrzení. Nemám totiž nárok na PPM, stejně jako u Adama, tak budu provádět volbu přes partnera.

Kromě té únavy z delší chůze nebo činnosti celkově mě nic netrápí. O víkendu jsem poklidila, snažila jsem se taky odpočívat. Jen mám pocit, že mě trošku pobolívá jizva, hlavně večer, když mi ztvrdne břicho a Marek se tam začne ještě ke všemu vrtět, tak to trošku bolí a jak říkala doktorka, řeže. Takže to jí musím taky říct. Jinak celkem nic zvláštního. Přibrala jsem 13 kg, což jsem ráda, protože to je relativně málo. A mám pocit, že to nebude zase takový macek, jak jsem si myslela, ale na to je ještě brzo to odhadovat. Každopádně, když mi nabídnou nebo doporučí spíš sekci, tak nebudu váhat. Zatím se k tomu doktorka nevyjadřuje.

Inzerce

Připraveno nemám nic, ale opravdu nic. Nemám vypráno, což není problém, za den je vypráno i usušeno se sušičkou. Není ani vymalováno v pokojíčku, ani není rozestavěný nábytek, není nakoupeno, prostě nic. A vadí mi to. Ale prostě na to není čas. Tatínek nám ve středu jede na poslední bezdětnou dovolenou na Slovensko a já to sama plácat nebudu. Takže veškeré přípravy budou fakt na poslední chvíli. Něco oběhám, až bude Adam ve školce, aspoň ten nákup drogerie, plenky a pro mě zdravotnické potřeby. To mě čeká tento týden, snad to všechno stihnu a nepadnu z toho. To by se mi moc nehodilo. Máme domluvený program tak, že sami doma budeme jen ve středu, ve čtvrtek máme zase naplánované vyřizování a školku, v pátek přijedou kamarádky a v sobotu moje mamka.

Naplánovala jsem to tak, abychom nebyli sami a já jsem měla nějakou pomoc. Tak snad to všechno klapne, jak má, a týden přežijeme ve zdraví.

Příběhy maminky dle podkladů zpracovala Veronika Kordasová.

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Květen 2013/1 - Návštěva lesního klubu - diskuze

Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Dobrý den,
ráda bych se zeptala, zda je pravděpodobné, že jsem otěhotněla 24.11., když na uz, který proběhl 30.1. byl vidět pouze gestační váček a 15.2. už byla potvrzena srdeční akce? Nemám pravidelnou menstruaci, ale nejsem si jistá termínem porodu.

Moc děkuji za Váš čas

Dobrý den,

datace těhotenství a od toho termín porodu se koriguje na prvotrimestrálním ultrazvukovém vyšetření, v rámci internetové poradny se více radit bohužel nedá.

MUDr. Pavla Zahrádková | Babyonline | dnes, 07:40
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×