Jak proběhlo prvních 14 dní šestinedělí? Jak se Evička, manžel a Míša sžili s Julinkou? A jak proběhla svatba kamarádky, které Eva svědčila?

Příjemný personál na novorozeneckém oddělení

V porodnici jsme se měly s Julinkou moc dobře, opět bych chtěla vyzdvihnout personál opavské porodnice, protože jak sestřičky na oddělení  šestinedělí, tak na oddělení novorozeneckém se k nám chovaly krásně a svou práci dělaly se 100% nasazením.

První dva dny mi nebylo zrovna nejlépe, byla jsem bledá a všechny jsem tím docela děsila.:-) Z krve zjistili, že mi opět chybí železo, a první dvě noci mi sestřičky na chvíli braly Julinku k sobě, abych se prospala. Z toho jsem měla velkou radost, protože přes den se mi nedařilo ani zdřímnout.

Moc jsem se těšila na odpolední návštěvy a vystřídala se u mě snad celá rodinka i kamarádky, Lojza si je opět užíval se vším všudy, takže maličkou přebaloval, koupal a moje spolubydlící mrkala, jak je šikovný. :-)

Testujeme nové pleny Happy a jsou opravdu skvělé

V porodnici jsem měla možnost poprvé vyzkoušet plenky HAPPY. Jako typický býk, který u Mišulky používal výhradně jeden druh plenek, jsem byla na novinku zvědavá  a na vyzkoušení se těšila. Musím s čistým svědomím konstatovat, že plenky jsou opravdu skvělé! Měla jsem u sebe vzorečky plenek Newborn a co mě hned na poprvé upoutalo a potěšilo, že mají speciální výřez na pupíček. Julinka měla pupečník dost široký, tak jsem se bála, že pojedeme  s pahýlkem ještě i domů a nebude se tak rychle hojit, ale díky tomu, že mohl větrat se hojil rychle a třetí den ho paní doktorka odborně ustřihla.

Z čeho jsem měla krapet strach byl tvar plenky, jestli bude malé hezky sedět a přiléhat a i když byla Julinka malinký cvrček, kterému plenky ještě víceméně odstávají, plenky HAPPY ji bezvadně seděly a ani jednou se nestala žádná „nehoda“. A to je Julinka testovala maximálně. :-) Říkáme ji malý průtokáč, protože se nabaští a hned je něco v plence. :-)  Bezvadné jsou i širší suché zipy na plenkách, které opravdu dobře lepí, ale tohle  si uvědomil až manžel po našem návratu z porodnice, kdy se hlavně v noci po zabalení potřeboval ujistit, jestli Julii namazal nebo ne. :-)  A to, že jsou na plenkách úžasné obrázky mě ohromně potěšilo, protože se tak přebalování moc líbí i Míšovi, který Julince vysvětluje, co tam má za zvířátko a když vidí, že se k přebalování schyluje, rychle jde vybírat, kterou plenu ji dáme. :-) Všem maminkám plenky HÁPPY doporučuji!

Návrat domů z porodnice

Na oddělení šestinedělí jsme s Julinkou strávily 5 dní a jelikož malé dopadla všechna vyšetření dobře, mohly jsme pátý den odejít domů. Jen já měla menší problém po kontrole dělohy ultrazvukem, paní doktorce se něco nezdálo a pozvala si mě za týden znovu. Vyšetření jsem absolvovala tento pátek a ani teď nebyl doktor spokojený a další kontrola mě čeká za tři týdny. Já ale krvácela pomaleji a dýl i u Mišulky, místo šestinedělí jsem měla desetinedělí,  jenže tehdy mě tolik nehlídali a nikdo to vlastně neřešil. Jsem ráda, že teď jsem pod dozorem a doufám, že žádné komplikace nenastanou a nějakému zákroku v podobě vyčištění se vyhnu.

Ve čtvrtek dopoledne jsme tedy dorazili domů, kde na Julinku čekalo spoustu nafukovacích balónků a uvítací nápisy od tatínka a Míši a na mě úžasná kytice. Byt se blýskal čistotou a pro maličkou bylo vše nachystáno, takže jsme se zaběhli velice rychle a já si ten den užívala hlavně Míšu, protože v porodnici mi neskutečně chyběl a nejednou jsem si i ve sprše poplakala.

Míša je ze sestřičky nadšený

Byli jsme zvědaví, jak na sestřičku bude reagovat a hrozně nás potěšilo, že zatím vůbec nežárlí, ba naopak, Julinku pořád pusinkuje, hladí a u všeho chce asistovat. Jen večer při koupání ji trošku závidí, že jde do vaničky první. :-)

Jak jsem svědčila na kamarádčině svatbě

V pátek jsem narychlo sháněla oblečení na svatbu kamarádky Jany, se kterou se znám vlastně už od narození, jsem jen o týden starší a naše rodiny bydlí vedle sebe. Nebylo to jednoduché, protože mi nebylo ještě úplně dobře a hlavně jsem byla unavená, ale v těhotenských kalhotách jsem ji ostudu dělat nemohla. :-) Nakonec jsem ale sehnala jen černé kalhoty a halenku, která celkem zakrývala to, že jsem stále vypadala jako v sedmém měsíci. :-)

V sobotu jsme odvezli děti k našim (nevěsta stejně vyjížděla od vedle), aby  je pohlídali, zatímco já budu svědčit. Měla jsem strach, aby se Julinka nevzbudila po dobu mé nepřítomnosti, ale naštěstí to celé prospinkala. Těsně než jsme vyrazili, se pořádně najedla a spala ještě hodinku po tom, co už jsme byli doma. :-) Svatba Janči byla nádherná, konala se v Oranžerii raduňského zámku u Opavy, venku a já celou dobu horko těžko zadržovala slzy, protože tak nádhernou a dojemnou svatbu jsem dlouho nezažila. Jsem neuvěřitelně ráda, že jsem svatbu stihla a mohla s Jančou v její DEN být, i když mě to stálo dost sil.

První procházka

Další dny jsem hlavně odpočívala a Lojza se staral o děti. Jelikož Julinka je zatím zlatá a v podstatě pořád pospává, tak si dovolenou opravdu užívá a kazí mu ji jen časté telefony z práce. V pondělí jsme vyrazili poprvé na procházku a měli jsme problém dostat Mišku od kočárku, zkrátka vozit ji mohl zásadně jen on. :-) Snad mu to nadšení ještě nějakou dobu vydrží.

Teď nás čeká ještě týden společně s tatínkem a pak už se bude muset vrátit do práce. Mně už je mnohem lépe, Julinka se v noci budí jen jednou, takže necítím únavu a věřím, že i se dvěma prcky to nějak zvládnu. :-)

Dle vyprávnění Evulika25 připravila Naďa Barochová.