Laryngitida z pohledu matky (lékařky)

S laryngitidou jsem se poprvé setkala v sousedství, kdy se stejně stará holčička jako naše dcera z minuty na minutu ocitla v ohrožení života na JIP.
Musím přiznat, že to se mnou trochu otřáslo. I přes lékařské vzdělání se mně do té doby nepodařilo vidět dítě s akutním záchvatem, měla jsem tudíž obavy, stejně jako tisíce dalších maminek, zda vůbec laryngitidu poznám.

Jak to u nás začalo?

První záchvat přišel těsně před Velikonocemi. Dcera ve 2 a půl letech onemocněla banální rýmou, klasicky ucpaný nosík, který jsme prokapávali, občas zakašlala.  Krátce po začátku nachlazení hodinu před půlnocí to začalo. Kašel jako když štěká pes a bylo vidět, že se dítě vůbec nemůže nadechnout.
Okamžitě jsme otevřeli okno, na topení umístili hodně navlhčenou plenu. Když kašel neustával, manžel zavelel: „Oblékáme se, jedeme do nemocnice.“ Doma jsme tehdy potřebné léky ještě neměli. V nemocnici dceru nejprve vyšetřil ORL lékař, poté nás umístili na dětské interní oddělení. Ač se mě jeden známý lékař snažil uklidnit, že to si prodělá a bude mít nadále od laryngitidy pokoj, podvědomě jsem tušila, že to tak jednoduché nebude.
Proto jsme se po poradě s dětskou lékařkou doma zásobili potřebnými léky, abychom nemuseli při dalších záchvatech do nemocnice. Jakými? Jednak proti zánětu působícím kortikoidem Rectodeltem, což je čípek, který se zavádí dítěti do konečníku, je nutno mírně v prstech zahřát a po zavedení přidržet půlky zadečku u sebe, aby dítě čípek nevytlačilo. Dále antihistaminikem, Dithiadenem, který brání nadměrné alergické reakci, mírní otok ve vchodu do hrtanu a současně dítě zklidní. Pak je vhodné mít kapky proti kašli, nejprve proti suchému, po dni až dvou se mění na vlhký. A jako základní vybavení každé lékárničky nosní kapky.

Další záchvaty

Druhý záchvat na sebe nenechal dlouho čekat. Další 2 roky jsme cca 10 záchvatů zvládli doma.

Postup byl následující:

• Otevřít okno
• Mokrý ručník jsme nahradili půlku noci „jedoucím“ zvlhčovačem
• Rychle zavést Rectodelt
• Poté jsme podali dle váhy Dithiaden
• Léky na kašel
• Prokapali nos

A na krk dali zábal (v tom se lékaři liší, jedni doporučují studený, tj. kapesník vymáchaný ve studené vodě, vyždímat, umístit na přední část krku a převázat šátkem, u nás látkovou plenou; jiní zase doporučují místo vody nahřátý olej, musím říci, že zabíralo oboje, ale od toho olejnatého bylo pyžamo po pár zábalech na vyhození).

Odvoz RZP

Po dvou letech, kdy jsme si mysleli, že máme situaci pod kontrolou, následoval nečekaný zvrat. Jednoho večera tuším na podzim 2004 to opět na dceru přišlo. Jelikož jsme tuto situaci řešili již více než 10x, jako obvykle jsme podali čípek Rectodelt 100, otevřeli pořádně okno, zvlhčovač vzduchu běžel automaticky. Po 10 minutách se stav zklidnil, dítě usínalo. Za dalších zhruba 25 minut záchvat opět nastoupil s ještě větší intenzitou. Podali jsme druhý čípek, ale manžel, který léta sloužil na Rychlé, naznal, že dítě musí okamžitě do nemocnice. Co teď? Za normálních okolností naskáčeme i s dítětem do auta, já po cestě telefonicky zařídím rychlé přijetí. Ale… ale měli jsme doma miminko, které jsem kojila. Tudíž moje přítomnost v autě nebyla možná. A jet samotný řidič s dítětem v tomto stavu by byl nezodpovědný hazard. Proto manžel zavolal RZP, kde jim jakožto lékař detailně popsal, o co jde.
Dcera stále kašlala a asi po 20 minutách vysílením usnula. Za necelou minutu poté dorazila Rychlá (v tomto případě příliš rychlá nebyla). Když k nám vyběhli, první, co jsem registrovala, bylo lékařčino důrazné: „Paní, takhle Vám dítě s laryngitidou neusne!!!“ To mě zcela odzbrojilo. Zmohla jsem se na tiché odůvodnění, že jsem laryngitidu v podání své dcery slyšela nejméně 10x a dovolím si tudíž tvrdit, že se skutečně jedná o laryngitidu. Poté následovalo naštvané: „Tak ji vzbuďte, vezmeme ji do nemocnice.“ Načež jim dcera předvedla takový „laryngitický koncert“, který by si nezadal ani se zběsilým štěkáním rotvajlera, když chytí zloděje. Po tomto dceřině vystoupení se přístup osádky RZP změnil a po cestě se lékařka manželovi dokonce omluvila. Já však do příjezdu manžela zůstala doma s pocitem, který jsem nikdy předtím nezažila a nezbývá mi než doufat, že jej již nikdy nezažiji. Zvlášť absurdní je v kontextu s informací, že manžel několik let na Rychlé jezdil.
Po dvou dnech na JIP dceru přeložili na normální oddělení, u obou hospitalizací jsme se celodenně u dcery střídali.  
Takže na otázku, zda se dá laryngitida poznat, odpovídám jednoznačné ANO.
Další otázkou maminek stejně postižených dětí je, zda vůbec laryngitidy u dítěte někdy skončí.
Také jsem si myslela, že je to snad již na pořád, ale naštěstí v 6 letech ustalo, během první třídy jsme řešili pouze jednou a od té doby (musím to zaklepat) se již laryngitidy neobjevily.

Prevence

Kdybych měla z dnešního pohledu říci, jak laryngitidám předejít, tak i když je subjektivní, myslím, že hodně pomáhá u laryngitiků zvlhčování vzduchu.
Dále je potřeba u „laryngitika“ mít doma všechny léky.
Ještě jsem prováděla jednu věc: Pokud dítě další dny štěkavě kašlalo, zvláště navečer, podali jsme čípek a Dithiaden preventivně, takže následná noc proběhla v klidu.
Pokoje našich dětí obsahují co možná nejméně věcí, ve kterých se drží prach, plyšáci jsou v závěsných pytlích nebo látkových nádobách a pravidelně je peru, na podlaze nejsou koberce, pouze malý hrací pratelný kobereček.
U dcery jsem ihned po začátcích zajistila alergologické a imunologické vyšetření, jelikož se alergie prokázala, naše domácnost je bez zvířat, vyjma rybiček.

Zpracovala: Jana Martincová

Je napsán prakticky – stručně, jasně, výstižně, co může maminka zvládnout.

http://www.babyonline.cz/nemoci-deti/zanet-hrtanu