Popáleniny

1. Příčiny vzniku popálenin
2. Rozdělení popálenin podle stupně poškození kůže
3. První pomoc při popáleninách
4. Co můžete doma udělat sami
5. Jak předejít vzniku popálenin

1. Příčiny vzniku popálenin

Mezi nejtěžší úrazy dětí patří právě popáleniny, protože při postižení větší plochy kůže vyžadují dlouhodobou a bolestivou léčbu. Navíc se mnohdy hojí jizvami, které mohou dítě celoživotně fyzicky i psychicky traumatizovat.
Popálenina vzniká jednak působením suchého tepla na kůži – přímým kontaktem s horkým předmětem (žehlička, trouba, vařič, hořící polena u táboráku, kulma na vlasy apod.) - anebo působením vlhkého tepla, tzn. horkou tekutinou nebo párou, vznikají opařeniny (velmi často horká voda, káva, čaj, polévka). K rozsáhlým popáleninám však může dojít při zasažení bleskem a vlivem slunečního záření.
Je třeba si také uvědomit, že dětská kůže je nesmírně citlivá, čím mladší je dítě, tím je kůže na účinky tepla citlivější. (Takže i když se vám bude zdát, že nějaký nápoj či voda už nejsou tak horké, malé dítě se přesto může opařit!).

2. Rozdělení popálenin podle stupně poškození kůže

• 1. stupeň: postižená kůže je začervenalá a silně bolí, ale netvoří se puchýře – zhojí se bez následků
• 2. stupeň: na postižené kůži se po počátečním zarudnutí tvoří puchýře (někdy s delším časovým odstupem), jsou naplněné čirou tekutinou, při větším rozsahu může dojít k rozvoji šoku - hojení je dlouhé a bolestivé, často zůstávají jizvy
• 3. stupeň: dochází ke zničení kůže i podkoží a odumření tkání – hojení je náročné a dlouhodobé, jizevnaté (jsou nutné chirurgické výkony).

3. První pomoc při popáleninách

Především je třeba ihned zabránit dalšímu působení tepla na kůži – hoří-li oděv, povalte dítě šetrně na zem, uduste pokrývkou, vodou, svým kabátem apod. (nikdy nepoužívejte umělohmotnou látku!). Popálené místo co nejdříve ochlaďte. Jednak zamezíte působení tepla do hlubší vrstvy kůže a snížíte bolestivost. (cca 20 min.). Jde-li o malou plochu, můžete chladit pod tekoucí studenou vodou, při rozsáhlejším postižení použijte vlažnou vodu (20-25 stupňů) – nikdy ale nepoužívejte celkovou studenou koupel (hrozí riziko druhotného podchlazení a zhoršení rozvíjejícího se šoku, zejména u malých dětí).
Oblečení z postižené části těla opatrně sundejte, případně přestříhejte, pokud látka na popálené kůži pevně drží, neodstraňujte ji.
Na popálenou kůži přiložte sterilní gázu, v nouzi vystačíte s čistým přežehleným kapesníkem, při rozsáhlém popálení použijte prostěradlo.
Jsou-li postiženy končetiny, tak je fixujte.
Nikdy na postiženou kůži nedávejte masti či zásypy! Puchýře nepropichujte a nestrhávejte!
Je-li popálená plocha větší než velikost dětské dlaně, vždy vyhledejte lékaře!
Jsou-li postiženy oči, nos či ústa, oplachujte je studenou vodou
Při rozsáhlejší popálenině neodkládejte volání linky 155!

4. Co můžete doma udělat sami

Jde-li o drobnou povrchovou popáleninu (pouze začervenalá kůže), která je svým rozsahem menší než dlaň dítěte, po ochlazení se dítě zklidní, puchýře se netvoří. Postiženou kůži sice nemusíte krýt obvazem, ale protože je postižené místo vždy citlivé a může se snadno druhotně poranit, je lépe použít např. náplast s gázovým polštářkem, žádnou mast nedávejte. Pokud se však objeví puchýř, navštivte svého lékaře. Jinak postižené místo jen sledujte, popálené místo se zahojí samo.
Jestliže však jde o postižení obličeje, kůže je jen začervenalá a puchýře se netvoří, návštěvu lékaře neodkládejte (např. dítěti vystříkne do obličeje nějaká horká tekutina, mohou být postiženy oči).

Poznámka: O vhodném způsobu léčby popálené či opařené kůže malého dítěte by měl vždy rozhodovat lékař. U většího dítěte (od 3 let věku) po odeznění akutních příznaků při drobné popálenině 1. stupně, to jest pouhé zarudnutí kůže bez tvorby puchýřů, mohou rodiče doléčit kůži sami s použitím nějaké epitelizační masti (i té inzerované, Bionectu) nebo spreje (Panthenol, Infadolan apod.). Poranění 2. stupně a více by měl vidět lékař, ne každý rodič dokáže stav kůže vyhodnotit. Epitelizační přípravky lze použít tehdy, až je kůže zklidněna.

5. Jak předejít vzniku popálenin

Bezpečnému prostředí dítěte již byla věnována kapitola, ale raději pro zopakování:

• nikdy nenechte dítě bez dozoru během vaření, grilování, pečení, žehlení, u otevřeného ohně (táborák, krb)
• na kraji linky nenechávejte hrnce s horkou vodou, čerstvě zalitou kávu či čaj (vždy odsunout dozadu, aby dítě nedosáhlo)
• využijte dětských pojistek ke sporáku a troubě
• pokud manipulujete s nějakou hořlavinou – dítě nikdy nenechte stát ve své blízkosti
• odstraňte ubrusy přesahující desku stolu (dítě za něj zatáhne a právě přinesená káva či polévka vykoná své)
• při koupání nenechte dítě manipulovat s vodovodními kohoutky, vždy se nejdříve přesvědčte o teplotě vody, nikdy dítě nenechte bez dozoru ve vaně
• při vesnických zabijačkách bohužel dochází k velmi těžkým popáleninám každoročně – hrnce s polévkou jsou často na zemi, dospělí jsou většinou společensky unaveni a tak jejich pozornost poleví a neštěstí je hned
• máte-li doma malé dítě, které se již samo pohybuje, nenechte je volně v prostoru během vaření či žehlení – zajistěte je v postýlce nebo ohrádce, když na vás bude vidět, uklidní se

Věřím, že někteří rodiče po přečtení různých pokynů k zabezpečení dítěte před úrazem nabudou dojmu, že by bylo nejlépe pořídit dítěti skafandr a přilbu. Ale tak to není. Děti jsou úžasně zvídavé, vše si potřebují osahat, prozkoumat, a protože nemohou mít žádné životní zkušenosti, tak nemohou mít ani odhad rizika svých aktivit. Ty zkušenosti a odhad rizika všech dětských aktivit máme my, dospělí. Musíme vědět, že děti vlezou, vylezou a najdou všechno to, co si myslíme, že máme dobře zabezpečené. Proto musíme udělat vše pro to, aby prostředí, v němž děti žijí, bylo bezpečné. Ono i tak se stane, že k drobným úrazům dojde, ale jde o to, abychom zabránili úrazům s mnohdy tragickými následky.

Autorka: MUDr. Květoslava Ludvíkovská