Atopický ekzém u dětí

Dále se v literatuře uvádí, že pokud atopickým ekzémem trpí oba rodiče, má dítě až 80% pravděpodobnost, že bude mít tytéž potíže, je-li postižen jen jeden rodič, je pravděpodobnost zhruba 50%. Často se také stává, že se atopický ekzém kombinuje s jiným orgánovým postižením (astma, pylová rýma, zánět spojivek).

2. Co je příčinou atopického ekzému?

Jednak zmíněný vrozený sklon organizmu reagovat přemrštěně na celou řadu látek, ale je celá řada dalších faktorů, které se mohou navíc kombinovat – např. zhoršení ekzému po některých potravinách (např. mléko, vejce, citrusy, ořechy, ryby apod.), zhoršení po nějakém stresu (zkoušky ve škole, pobyt v cizím prostředí, návštěva lékaře, rozchod rodičů apod.)

3. Jaké jsou příznaky atopického ekzému?

Jak bylo výše popsáno, nejdříve se postižení kůže u kojence objevuje mezi 2. a 4. měsícem věku a to ve tváři, pak na bradičce, postupně se šíří na krk, celou hlavu, trup a končetiny.

Kůže je zarudlá, suchá, zhrubělá, silné svědění je příčinou neklidu a podrážděnosti dítěte, navíc škrábáním se často do kůže zanese infekce (bakteriální, plísňová). K největšímu zhoršení dochází kolem 9. – 10. měsíce věku, což souvisí se zvýšenou pohybovou aktivitou.

U batolat a starších dětí předškolního věku se ložiska ekzému postupně přesouvají do loketních a podkolenních jamek, na hřbety rukou a nohou, kolena, zápěstí a krk. Kůže je zhrubělá, se šupinami, suchá, s jizvičkami po škrábání. Typická jsou období klidu, kdy jsou ložiska bledší, kůže suchá a zhrubělá a období náhlého prudkého zhoršení provázeného opět úporným svěděním (podzim, jaro).

4. Léčení atopického ekzému

Léčba ekzematického dítěte musí být komplexní. Je to soubor opatření, jejichž cílem je dostat průběh onemocnění pod kontrolu (zmírnit zánět kůže, odstranit mokvání, odstranit druhotnou infekci, zvláčnit suchou kůži). Žádným sebeúčinnějším lékem nelze odstranit vrozený sklon k nemoci.

Každé dítě vyžaduje individuální léčebný plán, protože rozsah a závažnost postižení jsou u každého dítěte jiné. Léčení atopického dítěte patří vždy do rukou dětského kožního lékaře, mnohdy je zapotřebí spolupráce s dalšími specialisty – dětským alergologem-imunologem a také psychologem (u dětí školního věku může být onemocnění příčinou nízkého sebevědomí, depresí apod.).

Nejdůležitější zásady léčby jsou ale všem ekzematikům společné:

1) Úprava životosprávy

• úzká spolupráce rodičů s lékařem – spočívá ve vysledování všech zhoršujících a vyvolávajících faktorů
• dostatek pohybu i spánku
• otužování je na místě, ale je třeba se vyvarovat prudkým změnám teploty, vlhkosti prostředí
• oblečení musí být bavlněné, oděvy z umělých vláken, koženky a vlněné tkaniny s vysokým chlupem jsou nevhodné
• prádlo je třeba prát v mýdle (ne v pracích prášcích, i když jsou některé pro děti určené) a vždy řádně máchat, nepoužívat žádnou aviváž
• koupat minimálně, stačí jednou za týden (lépe krátce osprchovat), nepoužívat k očistě tekutá mýdla a pěny do koupele, použít lze mýdlo pro ekzematiky (k dostání v lékárně). Protože vodovodní voda je většinou chemicky upravená a vysušuje, je vhodné do koupele přidat odvar z otrub, ovesných vloček, řepíku, případně použít olej doporučený lékařem. Po každé koupeli a očistě je nutné kůži pečlivě promazat.

2) Úprava životního prostředí

• pobyt v nezakouřeném prostředí
• nechovat v bytě žádná zvířata
• omezit prašnost v bytě – odstranit koberce, závěsy, záclony, čalouněný nábytek, neluxovat v přítomnosti dítěte (vhodné jsou vysavače s vodním filtrem), použít příp. pračku vzduchu
• péřové přikrývky a polštáře, matrace nahradit výrobky určenými pro alergiky (se snímatelnými a pratelnými potahy)
• udržovat dostatečnou vlhkost v bytě (zvlhčovač)
• častý pobyt mimo městské prostředí (více než 1 týden – hory, moře) – lze využít ozdravenské a lázeňské péče
• minimum plyšových hraček, snadno se v nich udržuje prach (i když dnes lze většinu těchto hraček vyprat)

3) Úprava stravovacího režimu

• preventivní opatření u dítěte s rodinnou zátěží hned po porodu
• dlouhodobé kojení
• pokud má maminka málo mléka nebo je dítě odkázáno na umělou výživu, používat výhradně mléka označená symbolem HA (hypoantigenní) a i později používat výživu takto označenou. Pokud maminka bude připravovat příkrmy u staršího kojence sama, vždy po poradě s lékařem – zásadou je podávat nejdříve nejméně rizikovou potravinu, a to jen lžičkou, postupně a velmi pomalu (zpravidla po týdnu přidávat), aby se mohla případná alergie vysledovat. Příkrmy zařazovat až po 6. měsíci věku.
• po 12. měsíci věku může dítě běžnou batolecí stravu, ale s vynecháním potravin, které nejčastěji vyvolávají alergické reakce – kakao, čokoláda, ořechy, mandle, kiwi, mák, citrusy, rajčata, paprika, plísňové sýry, pozor na přezrálé banány, žádné konzervované potraviny včetně továrně vyrobených kompotů, uzeniny, ryby, vejce, koření. Z mléčných přípravků lze zařadit zakysané mléčné produkty, ne běžné mléko, vejce pouze v pečivu či přílohách.
• samozřejmě, zhoršil-li se stav kůže po nějaké potravině již dříve, tak ji dítě nesmí dostat ani později.

4) Vlastní ošetřování kůže

Léčba atopického dítěte patří výhradně do rukou dětského kožního lékaře, jak bylo výše zmíněno, nelze podat žádný univerzální léčebný postup, protože každé dítě má jiný rozsah postižení.

Obecně platí:

• mokvající ekzém: obklady borovou vodou, Jarischovým roztokem, heřmánkovým nebo řepíkovým odvarem (podle snášenlivosti), vhodný je také světlý roztok hypermanganu, silný tmavý čaj (tanin). K obkladům je třeba použít jemnou bavlněnou tkaninu (např. kapesník), roztok má být vlažný – po 2 minutách zchladne, proto je třeba jej vyměnit a znovu přiložit. Takto přikládat obklady vždy celkem na 15 minut a opakovat během dne nejméně 3x. Postižená místa ničím nezakrývat, aby se kůže nezapařila!
• akutní zhoršení ekzému:nejvhodnější jsou místní přípravky s vysokým protizánětlivým účinkem a to jsou kortikosteroidy, případně místní imunomodulační léky.
  • kortikosteroidy se používají jen na nezbytně nutnou dobu, protože opakovanou aplikací na velkou plochu kůže mohou mít celkové nežádoucí účinky.
  • místní imunomodulační léky zasahují do imunitní reakce kůže. Podle stávajících zkušeností nemají nežádoucí účinky kortikosteroidů, jejich použití – stejně jako užití hormonální léčby určuje lékař.
• udržovací léčba: protože kůže ekzematického dítěte má narušenou ochrannou bariéru, a je proto suchá a snadno zranitelná, je základem péče každodenní promazávání kůže, a to i několikrát denně, vhodným prostředkem, který dítěti vyhovuje. Kůže se musí promazávat jemně, teplou rukou tak, aby přípravek na kůži vytvořil film (silná vrstva nesmí být). K roztírání nikdy nepoužívejte žádné předměty!

Přípravků je dnes k dispozici celá řada, jak v lékárně připravovaných, tak továrně vyráběných a ne každý danému dítěti vyhovuje. Jedná se o masti, krémy a pasty s obsahem zinku, dehtu, močoviny.

Takže pozor na rady sousedek či kamarádek!

V továrně vyráběných přípravků je to např. Excipial U Lipolotio, Lipobase, Linola, Linola Fett a další.

Pro celkovou koupel se také používají olejové přípravky např. Balneum Hermal, Balmandol, Linola Fett Ölbad, Oilatum. Pokud některý z přípravků dítěti vyhovuje, je třeba koupel provádět aspoň 2x v týdnu a to tak, že po koupeli se kůže neotírá, je třeba počkat, až se olej vsákne a vytvoří na kůži film – cca po 10-15 minutách. Proto v místnosti musí být přiměřená teplota.

• antihistaminika: léky snižující svědivost kůže tím, že mírní alergickou reakci. Např. Fenistil, Zyrtec, Zodac, Claritin atd., ale někdy lze s výhodou použít „obyčejný“ Dithiaden, který dítě navíc zklidní.
• zejména u kojenců a batolat je svědění obrovský problém, proto je v této fázi účelné ručky dítěte fixovat. Na paže se navlékne „ rukáv“ z tenkého kartonu tak, aby přesahoval přes lokty. Dítě ručkama pohybovat může, ale nedosáhne na tvář. I když se toto opatření může někomu zdát nelidské, je to jedna z možností, jak dítěti zabránit v poranění obličeje. Další možností je používat na noc bavlněné rukavičky nebo na končetiny obvazy (ale děti jsou vynalézavé a dokáží se všeho zbavit, jen aby se mohly poškrábat).
• k celkové léčbě patří i antibiotika v případě léčby zanesené infekce, fototerapie a někdy i léky k podpoře imunity (systémové imunomodulátory).

5. Potraviny s rizikem alergie

Na závěr seznam potravin s vysokým rizikem alergie a potravin s malým rizikem alergie.

Pozor! Neplatí všeobecně a neznamená to, že dítě se sklonem k alergii zmíněné potraviny vůbec nesmí. Některé dítě reaguje např. na mák, ale pomeranč mu nevadí. Proto tolik záleží na úzké spolupráci rodičů s lékařem, protože jen oni mohou vysledovat, co dítě snáší a co mu dělá problémy. Je k tomu zapotřebí obrovské trpělivosti, protože děti se těžko smiřují s faktem, že nějakou lahůdku nesmějí, když jiné děti mohou. Typická je situace o Mikuláši a o vánocích.

Potraviny s vysokým rizikem alergie:

• Citrusové plody, kiwi, ananas, mango, broskve, fíky, datle, rybíz, angrešt, jahody, maliny, ostružiny, ořechy, mandle, arašídy, pistácie, slunečnicová a dýňová semínka, celer, luštěniny – hrách, fazole, čočka, sója.
• Papriky, ředkev, ředkvičky, křen, celer, rajčata, kyselé zelí, řeřicha, bazalka.
• Cukr a hnědý cukr, sladkosti, med, javorový sirup, čokoláda, kakao.
• Koření – vanilka, skořice, kari, muškátový oříšek.
• Vejce, mléko, mléčné výrobky, ryby a mořské produkty, uzeniny, paštiky, maso velkých zvířat.

Potraviny s malým rizikem alergie:

• Zelenina - cukety, baklažány, dýně, zelená okurka, fenykl, petržel (kořen), mrkev, tuřín, kedluben, chřest, čekanka, zelené saláty, špenát, červená řepa, pórek, všechny druhy košťálovin (květák, brukev, bílé zelí, červené zelí, čínské zelí, kapusta, zelené luštěniny, zelený hrášek, brambory).
• Ovoce - hrušky, jablka, meloun, avokádo, třešně, vinné hrozny, borůvky, švestky, mirabelky, meruňky.
• Obiloviny - rýže, proso, oves, kukuřice.
• Maso - drůbež, jehněčí, králík.
• Nápoje - čaj, šalvěj, sléz, lipový květ, černý bez, fenykl, ochucené nejrůznější druhy limonád.
• Šťávy - jablečná, hroznová, hrušková.
• Sladidla - hroznový cukr (Glukopur), zahuštěná jablečná a hrušková šťáva.
• Pojící prostředky - rýžový, kukuřičný a bramborový škrob.
• Margariny – bez mléčné bílkoviny.

Obecně lze však říci, že děti s projevy ekzému mohou jíst většinu jídel, pouze nesmí dostat taková, která prokazatelně stav kůže zhoršují, a u každého je tomu jinak.

Autor: MUDr. Květa Ludvíkovská

Dotazy na toto téma jsme zodpověděli v rámci pravidelného Pediatr ONLINE.