Můj POROD (strana 1) - diskuze

RE: Můj POROD
Tak kdyby měly všechny holky takový porod(y) co já, tak to už by mohli začít rodit i chlapi. Né, vážně, já měla porody super. Ale ten strach, co jsem před nimi prožívala byl fakt velkej. A čím víc porodů, tím víc jsem se bála (celkem byly 3)... Ale abych to zkrátila, první porod byla jedna velká neznámá, i když jsme s manželem chodili na předporodní kurz, cvičení pro těhotné jsem nikdy neabsolvovala. Takže
1. porod: příjezd do porodnice ve 20.00 hod., asi kolem půl noci manžela poslali (sestřičky z porodního) domů, že to vypadá až na druhý den, tak ať si odpočine a kdyby to náhodou začalo dřív, tak mu zatelefonují, že to nemá do porodnice daleko a přijede. Ležela jsem na "hekárně" a všechny maminy, co přišly po mně, tak porodily dřív. Asi tak mezi 3-4 hod. ranní jsem si zavolala sestřičku, ať mě vyšetří, že bolesti už jsou daleko intenzivnější. Smůla, byla jsem teprve na 3,5 cm otevřená. Jen jsem slyšela, že to ještě nejsou žádný bolesti. Zapřela jsem mysl a řekla, že už žádnou sestřičku volat nebudu. A taky nikdo nepřišel. Ráno už jsem byla celá unavená a to jsem sama chodila i na záchod  při jedné zpáteční cestě z WC mi na chodbě praskla voda, rána jak z děla..."to nic, my to utřeme", kaluž pode mnou. Teprve ráno, když se měnily služby se procházející doktor zastavil a říká, vy ty bolesti máte už tak často? hned mě vyšetřili áááá tady rodíme!! Ale já odpověděla: "Vy jste slíbili, že až se porod rozeběhne, zavoláte manželovi." No jo, byla chyby jim věřit, nejdříve po mně chtěli mobil, pak drobné do automatu a nakonec vymysleli "hovor na účet volaného" A když je operátorka přepojila, nikdo to nebral  Ale holky , stal se zázrak, manžel v tu chvíli stál ve dveřích a říká: "Když mi nikdo celou noc nevolal, tak jsem přijel sám!! To bylo tak úžasné. Jen jsme se chytli za ruce, párkrát zatlačili a malá byla venku  Takže holky, nenechávejte si chlapa odvelet, mějte ho stále při sobě!! Ale ty další dva porody byla paráda, nechci to zlehčovat, bolesti si člověk musí prožít, ale... při druhém porodu jsme přijeli opět ve 20.00 hod, ale dítko bylo na světě za hodinu, i se vší sepisovací agendou na sesterně. No a třetí, tak se podržte, to jsem chodila před porodnicí na čerstvém vzduchu, rozdýchávala bolesti, příjem na porodní sál 14.25 hod a Terinka byla za 5 min. mezi námi. Po každé jsem řekla našemu mrňouskovi větu:"Celý život Tě budu milovat!!!". Takže na závěr jedna praktická rada: Každý porod se dá zvládnout (pokud opravdu nejsou komplikace) důležité je BÝT KLIDNÁ, UVOLNĚNÁ. A při dýchání jsou nejdůležitější DLOUHÉ, DLOUHÉ VÝDECHY. Všem nastávajícím a budoucím maminkám přeji hodně vyrovnanosti, klidu a soustředění se na to, že za chvilku to velké štěstí, které nás tam uvnitř kopalo, vrtělo se, slyšelo nás, smálo se s námi, bylo smutné s námi, cítilo s námi, jedlo s námi, zkrátka všechno s námi prožívalo,...si prostě pochovám, dám mu tu vytouženou pusinku na čumáček, pohladím po ručičce a řeknu mu: "Celý život Tě budu milovat!!!!"