Jak se vyrovnat s potratem? (strana 21) - diskuze

Přidat nový příspěvek
Inzerce
  • Myslíte, že jde tomu i nějak předejít nebo prostě se s tím smířit?
    Domccaa   | 25.03.2016 20:46:25 | Reakcí: 1, poslední: 28.04.2016 08:54:00
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Podle mě smířit a věřit a vytrvat... my měli problémy několik let, dva potraty, nevydařené IVF a teď se tu mazlím s třetím miminkem, které jsme ani neplánovali a ty problémy před lety jsou už jen takové matné.
      Hodně sil všem.
      TaAlex   | 28.04.2016 08:54:00
      Reagovat | URL příspěvku
  • to snad ne :(
    Tak se opět stalo to nejhorší co mohlo. Ve středu jsem začala špinit, takže fofrem k doktorovi. byl skvělý. vzal mě okamžitě, co jsem vlezla do čekárny. Hned mě poslal do nemocnice. Tam mi udelali UTZ a odběry. Na UTZ byl vidět váček cca 5-6 týden, ale bez srdeční akce. Krev byla OK. HCG 92000. Mela jsem nařízený naprostý klid na lůžku a dávalo mi Utrogestan a něco na zaslavení krvácení. Ještě ten den jsem krvácet přestala. v pátek opět odběry. Ale to už nedopadlo. HCG strašně kleslo....Takže hned na sál :(                 
    Už se mi to jednou stalo. cca před 6 lety u prvního těhu. Vím, že jsme museli dlouho čekat, než jsme se zase mohli pokošet. mam pocit že přes pul roku. Ale ted mi Mudr. v nemocnici říkal, že mám vydržet alespon šestinedělí. Samozřejmě jsem ráda, že můžeme začít opět takhle bro, ale mám strach, co mi řekne moje Mudra. Nemáte s tím někdo zkušennost?
    Martina.F   | 08.06.2015 06:44:00 | Reakcí: 4, poslední: 01.07.2015 18:09:23
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: to snad ne :(
      Achjo, to mě moc mrzí, v kolikátém jsi byla týdnu? Mně se to stalo v 10. týdnu, čekat stačí určitě šestinedělí, pokud nemáš nějaké problémy. A co tady holky psaly, tak pak se to většinou rychle podařilo. Drž se, je to smutný...
      Myšice   | 09.06.2015 12:38:40
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE: to snad ne :(
        Dekuju. byla jsem teprve 5+2. Je fakt ze jsem si sotva stačila uvedomit, že jsem tehotna, tak to skoncilo. Uz se mi to stalo koncem roku 2008 a to jsem byla na konci 12 tydne. A prave jsme museli cekat pul roku, nez jsme mohli znovu zacit, tak mam strach, aby to nebylo to same  
        Martina.F   | 09.06.2015 12:43:01
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: to snad ne :(
          Určitě to nebude tak dlouho, dost možná, že by se tělo i vyčistilo samo vlastně "opožděnou" menstruací, uvidíš, co ti řekne doktorka, ale možná by to šlo už po další ms, ten zákrok jistě nebyl velký. Mě to vždycky tak mrzí, když to tu čtu...
          Myšice   | 09.06.2015 12:57:38
          Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE: to snad ne :(
          Já měla zamlklé těhotenství v 7tt srdíčko jsem se vůbec nedočkala, dostala jse jen injekci na spuštění MS a že přišla nemusela jsem na revizi, doktor doporučil počkat 3 měsíce, po nich se zadařilo okamžitě. Při dalším těhotenství se to už neopakovalo naštěstí
          Ady.S   | 01.07.2015 18:09:23
          Reagovat | URL příspěvku
  • zamlklé těhu
    Ahoj holky
    vy mě děsíce. Jediná moje naděje je že se pokusím na jaře o další miminko a že to už musí vyjít.
    A teď tu čtu, že ani to se nemusí povést.
    Na miminko jsem se strašně těšila. Byla jsem sice v 8 týdnu, ale každá kdo si s tím musela projít ví že i 8 týdnu je krásná věc. Doktor mi řekl, že by mělo začít už tlouci srdíčko a že počkáme ještě 3 dny. Možná, že mě chtěl jen psychicky připravit na to, že u miláčka už ani tlouci nezačne. Celý víkend jsem na něho mluvila a prosila ho. Však to znáte. Neměla jsem žádné bolesti nic. Pak když mi to řekl, že umřelo byla jsem na tom hodně špatně. Nechtěla jsem tomu věřit. Zajela jsem i do jiné nemocnice, aby mi to potvrdil i jiný doktor. Boužel. Každá z nás si přeje, aby se třeba spletl je to taky jen člověk. Jsem ráda, že nemám zkušenost, jako někteří z Vás u které byl váš gyn. hrozný. Ten můj o malém mluvil, jako o miminku, který umřelo a né jako o plodu který zamlklo. Jen vám chci poradit, aby jste se nedívali do knížek o vývoji plodu. Bude vás mrzet, jak to už byl prcek velký. A nevím jestli jsem jediná kdo si říká že ta PŘÍRODA JE SVINĚ NESPRAVEDLIVÁ. Když si řeknu, že feťačky atd. mají zdravé děti. A pro ty co říkají S TÍM SI MUSÍ PROJÍT KAŽDÁ říkám, že ten kdo si s tím neprošel by nikdy tuhle DEBILNÍ větu neřekl
    holkaja   | 26.12.2014 09:42:48 | Reakcí: 1, poslední: 27.12.2014 20:52:36
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: zamlklé těhu
      Prožít si toto je vždycky hrozné, sama vím taky jsem si tím prošla. Ale měla jsem štěstí přesně za 3 měsíce jsem otěhotněla a rok po smutné události se mi narodila krásná zdravá holčička.
      Co mi hodně pomáhalo bylo nenadávat na přírodu, spíš jsem si říkala že je možná dobře že to tak příroda zařídila, miminko nemuselo být v pořádku a tak ej dobře že se nemuselo trápit. Uvidíš na jaře se zadaří a bude u vás doma svítit sluníčko
      Ady.S   | 27.12.2014 20:52:36
      Reagovat | URL příspěvku
  • Tak se taky vypíšu, třeba mi to pomůže.
    Po čtyřech letech mi začala dělat HA problémy, a tak jsem 3.8. vzala poslední pilulku. 29.8. jsem byla objednaná na gyndu na pravidelnou roční prohlídku a UTZ ukázal malého bobiška. Na další kontrolu mě doktor objednal na 8.9., to by byl 4+4tt. Ale do té doby stále negativní testy. A na dalším UTZ nic. Prostě nic. Podle doktora se vstřebal, prý se to někdy stává. Mikropotrat v 5tt.
    Cestou domů jsem brečela, bylo mi úplně jedno, že mě všichni vidí. Za těch jedenáct dní jsem si zvykla na těhotenské příznaky, vítala je, užívala si je. Těšila jsem se. A najednou... Nic.
    Doma jsem pak ještě pět hodin brečela, než přišel můj muž a rozveselil mě. Pojmenoval bobka "Chrchlík", podle jednoho kotěte.
    Pak jsem asi měsíc nějak nechtěla chodit mezi lidi, připadalo mi, že se všichni chovají strašně dětinsky, nevyspěle. Mí přátelé jsou přitom starší než já. Cítila jsem prázdnotu, strach, chlad. Napadaly mě myšlenka, že jako žena jsem k ničemu. Že i jako člověk jsem k ničemu.
    Po nějaké době jsem se s tím vyrovnala. Teda aspoň jsem si to myslela.
    Dnes mám 35. den cyklu. Předevčírem mě bolel podbřišek, jako bych to měla dostat, ale zatím nic. Žádné jiné příznaky nemám. A já už týden zase hledám informace o těhotenství. Modlím se a prosím všechny bohy, aby menses nedorazila a test ukázal dvě čárky (zatím jsem ještě neměla možnost zaběhnout do lékárny). Sleduju fotky kamarádek, které mají miminka a nebo jsou v očekávání. Před pěti dny jsem upadla do úzkostného záchvatu. Mám pocit, jako bych se topila. I přes pokusy o racionální úvahy a i přes to, že s mužem jsme se domluvili, že se znovu pokusíme až za půl roku, prostě šílím po tom mít dítě.
    Mé okolí to nechápe. Rodiče o vnoučeti nechtějí ani slyšet. Přátelé si klepou na čelo a zastávají názor, že si dítětem zničím život (nesouhlasím), že si zničím kariéru (nesouhlasím, vždyť teď ani žádnou nemám), že si mám užívat života (copak není více způsobů užívání si života? Chlast a nezodpovědnost mě ani v mých 21 letech nijak netankuje), že jsem moc mladá (podle mého těla mám věk na těhotenství právě tak akorát)... Mí přátelé chtějí dítě až ve třiceti nejdříve a nedokážou nebo nechtějí pochopit, co cítím. Jak je ta touha silná. Jak moc mě ovlivňuje.
    Už si nedokážu sama pomoct... Pořád se mi do hlavy vrací myšlenka, že bych dnes byla v 20tt...
    Makirea   | 25.12.2014 21:55:04 | Reakcí: 4, poslední: 09.01.2015 20:13:26
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Ahoj holky čtu vaše příspěvky, já jsem dnes mohla mít už 2.měsíčního chlapečka-přišli jsme o něj v 17.tt o tom čí vina to byla se nechci rozepisovat-stejně mi to malého nevrátí a dr. si jedou dál.
      Jen vás chci povzbudit, není nic ztraceno, bolí to a bude, ale směle kupředu!!!
      Já bych za necelý měsíc měla dostat "zelenou" z endokrinologie a pak hurá na mimíska.
      Držím vám palce, aby vám to také vyšlo.
      Blbý kecy od blbých lidí se najdou vždy a taky nikdy na to malé nezapomenete-s tím se musíte smířit.
      dorkas   | 06.01.2015 15:14:17
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      tak jak to dopadlo? Jinak ti držím palce, aby brzy vyšlo další miminko, myslím, že to určitě klapne, jsi opravdu mladá, v ideálním věku :-), my začli před 30tkou a problémy už byly.
      Nevím, co je lepší, jestli mít děti dřív nebo později, my si fakt užili, vejška, cestování, akce... teď je mi 35, mám 3letého a půlročního caparta a jsem hotová, ten menší začal špatně spát a já jsem tuhá jak prkno, když si vzpomenu, jak jsem dokázala do 4 rána juchat a pak jít na 7 do školy... to bych zvládala nespavý mimčo levou zadní ;-)
      Takže pokud se na to cítíš, tak nic neřeš a jděte do toho, hlavně se dohodni s partnerem, protože ten partnerský život se fakt změní a na dítě musíte být připravení oba.
      Jinak tyhle zamlklá těhotenství se prostě dějí,mě to postihlo také, v 10. týdnu, muselajsem na revizi. V tom pátém bys to dřív ani nezjistila, měla bys prostě opožděnou ms..ale dnes, v době skvělých ultrazvuků se to prostě zjistí brzy a pak se řeší tyhle smutné události..
      Tak se drž, určitě se brzy dočkáš miminka! Držím pěsti.
      Myšice   | 08.01.2015 09:43:50
      Reagovat | URL příspěvku
Přidat nový příspěvek
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce