Diskuze: Porod doma (strana 1) - diskuze

Ne,ne,ne...
Myslím, že jako matka a lékařka k tomu mám k tématu co dodat. Kdo chce,ať rodit doma zkusí...Já bych do toho nešla. Jednak jsem dost porodů viděla a opravdu,situace se i u nekomplikovaného porodu vícerodičky během minuty může změnit tak, že je třeba OKAMŽITĚ jednat a pomoct děťátku nebo mamince a to doma není dost dobře možné...
Já taky měla těhotenství bez komplikací, v pátek ráno jsme byli na kontrole, kde mi paní doktorka řekla,že ještě rodit nebudeme a o půlnoci jsme jeli do porodnice, protože jsem se nějak necítila dobře, bolesti nic moc, ale děloha tvrdá,stahy ani moc nepovolovaly mezi sebou. Hodinu cesta a malá se narodila císařem pro podezření na rozvíjející se hypoxii ve 3.08...jak bych to doma poznala, to teda nevím. A vzhledem k tomu, že jsem se ještě ani neotvírala, nedokážu si ten porod představit...ani nechci, bylo by to utrpení. Děkuji panu Dr.Zábranskému ze Zlínské porodnice za rychlé, profesionální jednání. Až budu rodit příště,doufám, že zase stihneme dojet.
Zároveň uznávám to, co deklamují porodní asistentky a zastánkyně domácích porodů, že ženy takto rodily tisíce let a šlo to...Ale uvědomme si, jaká byla tisíce let mateřská a novorozenecká úmrtnost...Se stavem dnešní, ikdyž zvyšující se porodnosti, si toto můžeme těžko dovolit.

Porod doma
Ahoj,můj nadpis zní porod doma.Jsou to už 4 měsíce, co jsem přivedla na svět svoji dceru.Mám ještě 5-letého syna.19.6.2008 jsem byla v poradně a lékařka mi oznámila,že to na porod vůbec nevypadá,(byla jsem sice otevřená,ale žádné stahy jsem neměla.)Byla jsem 39+3tt.Tak mi bylo oznámeno,že půjdu na vyvolání 24,06,2008 pokud tedy neporodím dřív.To byl čtvrtek.Já jela v klídku domů,bydlíme na menším městě.Doma jsem všem oznámila,že jdu rodit až v úterý.V klidu jsme poobědvali a přítel odjel do práce na noční.A já zůstala doma se synem a pan tátou(ten bydlí dole,máme rod.dům).Večer jsem ještě sedla chvilku na net a hledala informace o vyvolání porodu.Syn je taky vyvolanej a nezanechalo mi to dobrý zážitek.No nic kolem 22,30 jsem vypla počítač a šla v klidu spát.Kolem 1,30 mě probudilo dloubnutí v zádech,tak jsem vylezla a šla si dát teplou vanu,abych zjistila jestli to je porod nebo jen poslíčci.Po druhé hodině jsem vylezla z vany a nic se nedělo.Myslela jsem si,že to byli poslíčci a šla si lehnout.Jak jsem lehla zjistila jsem,že to nejde a mám velkou potřebu tlačit.Vylezla jsem tedy a volala jsem příteli,že už asi jedem do porodnice.Nutkání na tlačení bylo čím dál silnější,jinak nic.(Žádné bolesti ani stahy).V tu dobu už jsem věděla,že to do porodnice nestihneme(Vzdálená asi 12km.)Tak jsem volala záchranku,po sdělení všech údajů mi řekli,že mě přepojí a já vše opakovala znovu.V tu dobu mi praskla plodová voda a stále nutkání tlačit jinak pořád nic.Přítel už dorazil,tak jsem mu vše řekla a než dorazí záchranka šla jsem se převléknout.K tomu už ale nedošlo protože já zjistila,že miminko jde ven.Přítel s někým hovořil,tak jsem mu řekla,že malá už je skoro venku.Mluvil se záchranářkou,která volala nazpět jestli platí moje hlášení.Poradila mu co má dělat,že mě už musí odrodit když je hlavička venku.Lehla jsem si podle instrukcí na postel zatlačila a přítel musel pomoci porodit ramínka.Když byla dcera venku čekali jseme na záchranáře,kteří tu museli každou chvilku být.Záchranář vstupoval se slovy TY VOLE,ON UŽ JÍ MÁ VENKU.Doma jsme ještě porodili placentu a odvezli nás do nemocnice.Nejsem zastánce porodů doma,ale když už se to přihodí, člověk s tím nic nenadělá.A já za sebe mohu říct,že to byl nejkrásnější porod.Obě jsme v pořádku.Teď už se těšíme až bude dcerka větší a budem jí to vyprávět... 

Zastánkyně domácích porodů
Přiznám se, že mě velice mrzí, že zastánkyně domácích porodů, ač mají odvahu rodit doma, tak nemají odvahu vystoupit v diskuzi.
Zajímal by mě jejich názor, zajímalo by mě, proč chtějí rodit doma:
- zda jim porod v porodnici + pár dní na šestinedělí přijdou opravdu tak neúnosné
- zda si porodem doma chtějí něco dokazovat
- jaké mají vlastně povědomí o porodu a jeho možných komplikacích
Ráda bych s nimi vedla konstruktivní diskuzi na toto téma.
Pokud se ji ovšem odmítají účastnit, je to jednak škoda, díky diskuzi - pokud by ovšem byla opravdu konstruktivní   - by mohlo např. dojít k posunu v oblasti porodů i k jejich potřebám, jednak je pak oprávněný pohled veřejnosti na zastánkyně porodů doma jako na hazardérky se zdravím dítěte.

Mám za sebou jeden spontánní, fyziologický, zcela bezproblémový porod. Moje současné těhotenství probíhá taktéž bezproblémově, cítím se skvěle a rozhodla jsem se, že své druhé dítě přivedu na svět v pohodlí a soukromí našeho domova. Domnívám se, že mám veškeré předpoklady, že i druhý porod proběhne stejně hladce a věřím, zvláště připočtu-li fakt, že za splnění našeho snu jsme ochotni vydat i nemalou finanční částku, najdeme vstřícnou porodní asistentku, která nám náš sen pomůže zrealizovat. Akt zrození považujeme za něco velmi vyjímečného, posvátného, proto se ho kromě porodní asistentky a manžela zúčastní i naši nejbližší, tedy náš prvorozený syn, manželova starší dcera a náš pes. Jsem přesvědčena, že tento společný zážitek naše už tak silné vzájemné vztahy jen posílí. Dále se domnívám, že i pro našeho syna, tou dobou tříletého, to bude velkým zážitkem, moci být u zrození mladšího sourozence. Nemyslím si, že maminka zaujímající jakkoli nepřirozené polohy, vyluzující dosud neznámé zvuky (přirozená to věc) a to, že kromě rodícího se sourozence uvidí i krev a jiné tělní tekutiny (taktéž věc přirozená), by ho mělo jakkoli stresovat nebo dokonce traumatizovat. Jsem si vědoma všech rizik, která ovšem budeme spolu s porodní asistentkou předem minimalizovat. Dále spoléhám na vlastní intuici a souznění s tělem, které by mi napovědělo, blížil-li by se problém, tudíž by bylo možno případně včas medicínsky zasáhnout.
…. Zhruba tolik moje představa „ultraalternativní matky přírodního typu“. Nikomu neupírám možnost svobodné volby vydat se touto cestou, sama bych však něco takového nikdy nikdy nikdy v životě nepodstoupila. Nehodlám tady zmiňovat a rozebírat medicínské aspekty nepředvídatelnosti porodního procesu, nejsem k tomu kompetentní, ale i laický pohled na věc mi říká, že ačkoli jsem možná „tabulkově“ k domácímu porodu vhodný kandidát, právě vzhledem ke zmíněné nepředvídatelnosti bych do tohoto rizika nikdy nešla.
Z několika obhajob domácích porodů jsem nabyla dojmu, že jsou sobecky upřednostňovány pocity a prožitky matky-rodičky před bezpečím a možností rychlé lékařské intervence v případě nepříznivého vývoje porodu. Nemohu se zbavit dojmu, že případný zachráněný život toho človíčka se nedá vyvážit jakkoli pohodovou atmosférou porodu doma.
Statisticky je drtivá většina porodů bezproblémových, i když i přes veškerou lékařskou péči k tragédiím dochází. Myslím si, že pokud by něco tak strašného mělo postihnout mě, budu, za předpokladu, že jsem rodila v porodnici, mít alespoň pocit či dojem jistoty, že jak já tak i lékaři udělali pro mé miminko maximum. Bolest z toho pramenící asi těžko něco utiší, ale stalo-li by se něco takového při domácím porodu, do smrti bych se nezbavila výčitek, co by se bývalo stalo, kdybych bývala rodila v porodnici.
A ještě praktická stránka věci – já osobně se do porodnice těším, nejen na miminko, ale i na samotný pobyt. Beru ho jako dovolenou all-inclusive. A to ani nemám v úmyslu využít nadstandardních služeb. Beru to tak, že všude se vyskytnou lidé vstřícní a milí, ale i protivní a neochotní, z první zkušenosti vím, že personál porodnice, kam se na jaře příštího roku chystám, se řadí v drtivé většině do první skupiny. Nemocniční jídlo? Neočekávám kvalitu hodnou ocenění Michellinskou hvězdou, s povděkem kvituji i jen to, že je mi jídlo přinešeno, aniž bych se musela účastnit procesu jeho přípravy, případně mýt pak nádobí.
Ano – a manžel! Ten, který před odjezdem do porodnice před dvěma a půl lety nebyl kvůli nastalé panice téměř schopen se oholit, obléknout, vyvézt auto z garáže a bez ohrožení ostatních účastníků silničního provozu dojet do 15 km vzdálené porodnice? Ten, který je jinak fantastickým manželem a tátou prvorozeného syna, ovšem ten, který je jen stěží a občas schopen použité prádlo umístit do koše a přiklopit víkem, ten který je vyloženě „neuklízecí typ“, ten, kterému chvíli trvalo, než si zvyknul na dětská kakáníčka v blitíčka, tak představa, jak právě ten uklízí to vše, co porodu k úklidu zbude, mě neobyčejně baví.