Dobry den, mam skoro 4letou dceru a nece - diskuze

Příspěvek z diskuzí: Psycholog radí (strana 3).

• Dobry den, mam skoro 4letou dceru a neceleho pul roku s ni ziji sama. Prijde mi, ze je na me zavisla, ale uz to prestavam zvladat. Jednak chce byt neustale v naruci, kdyz si s nekym povidam, kdyz nekam jdeme, kdyz sedi, chce byt pouze na kline. Nic nepomaha. Neustale za mnou chodi, pomalu me doma nenecha jit ani na wc, pokud jsme jinde nez doma, treba na navsteve, tak to me opravdu nenecha. Kdyz jsme u babicky, doma nebo jinde, tak nevydrzi bezeme ani 5 minut, kdybych si chtela odskocit jen vedle do obchudku. Bezeme take neusne, drive to nebyl problem, ale nyni ji musim objimat a hladit u usinani. Tatinek si ji bere jednou za tyden a nyni po druhe tam sla aniz by plakala, ze tam nechce, ale jeho pritelkyne ma maleho syna, tak tam jde diky nemu. Nevim jak postupovat, abych ji mohla casteji dat nahlidani a oddechnout si, navic nemam uz silu na to abych ji nosila neustale v naruci, snazila jsem se ji to vysvetlit, nechat ji vyplakat, ale nic nepomaha, prosila bych o nejakou radu. Dekuji

  Kotlanovalinda   | 15.12.2015 22:43:40 | Reakcí: 1, poslední: 06.01.2016 06:51:22
  Reagovat | Skrýt reakce | URL příspěvku
  • 

    RE:
    Dobrý den, vypadá to, že vaše holčička pravděpodobně přišla vaším rozvodem o pocit zázemí a bezpečí, který každé dítě potřebuje. Vzhledem k tomu, že tatínek se odstěhoval, tak jste jí vlastně zbyla jen vy a proto se na vás silně nafixovala. Rozvod navíc padl do vývojově nepříznivého období, kdy dítě zvýšeně potřebuje pravidelný režim a řád, z předvídatelnosti událostí čerpá svůj pocit jistoty. Vaše dcerka zcela jistě potřebuje čas na zpracování a zvládnutí situace, snažte se jí vytvořit co nejklidnější a nestabilnější prostředí, co nejméně změn. Vytvořte si svůj vlastní pravidelný režim, který dodržujte. S osamostatňováním dcery postupujte pomalu, po dílčích krůčcích. Oceňujte každý i drobný pokrok. Zpočátku byste mohla omezit chování dcerky, vysvětlete ji, že ji máte ráda, ale je na chování už moc velká a dlouho ji neunesete, nemáte na to již sílu, řekněte to přesně tak, jak jste ve vašem dotazu napsala. Dcerka se musí naučit brát ohled i na druhé lidi, na vás. Nechte ji případně sedět vám na klíně, nebo stát vedle vás, oceňte i odměňte, když to dokáže bez pláče. Může se vás dotýkat, také vy jí poskytněte fyzický kontakt, pohlazení, dotek, držení za ruku, bude-li to potřebovat. Zaměřujte se na pozitivní změny v chování, odměňujte je, oceňujte (odměnou pro dítě nemusí být jen sladkosti, či materiální věci, ale třeba oblíbená společná činnost, mazlení, výlet, hra, nálepka, smajlík apod.). Pokud to půjde zařídit, tak zatím dcerku neopouštějte, aby nezažívala úzkost a do obchůdku ji berte s sebou. Za tatínkem ať chodí také co nejvíce pravidelně, podle dohody, nedělejte nyní v návštěvách žádné změny. Pokud k tatínkovi jde kvůli dítěti jeho přítelkyně, pak je dobré, že tam má dcerka někoho, kdo jí pomůže, aby neplakala, také ji za to pochvalte. Můžete se jí i zeptat, co jí ještě pomáhá, aby někam dokázala jít a neplakala. Z vašeho dotazu mi není jasné, jestli dcerka chodí do školky a jak to tam zvládá, ale pokud mezi dětmi funguje, pak je to dobrý signál. I když pro vás teď situace bude těžká, vytrvejte, nedávejte dcerku na hlídání, uvidíte, že se vám vaše snaha vyplatí, dcera se postupně zklidní, nabude ztracené jistoty a začne zase objevovat svět. V případě, že potíže budou přetrvávat, nebo se stupňovat, pak by bylo vhodné vyhledat pomoc buď klinického psychologa nebo nejbližší pedagogicko-psychologické poradny.
    Mgr. Matoušková, dětský psycholog

    Baby on line   | 06.01.2016 06:51:22
    Reagovat | URL příspěvku

Téma: Psycholog radí (strana 3)