První měsíc ve škole

Zajíc

29. 8. 2008 se narodila naše Maruška. Takže letos v lednu přišel čas zápisu do školy. Hodně jsem zvažovala odklad, protože Maruška to má tak těsně a podle termínu se stejně měla narodit až v září, ale nakonec jsem se rozhodla pro řádný nástup, protože Maruška mi přišla na školu akorát tak zralá.

První měsíc ve škole

Maruška nastoupila na spádovou školu, do mírně alternativní třídy, která by měla mít některé Montessorri prvky. Jestli má, neposoudím. Je to v podstatě jedno, protože má fajn učitelku, a to je nejdůležitější.

Paní učitelka jim připravila na poslední srpnový pátek sportovní odpoledne, aby se trochu seznámili, udělala to ve svém volném čase a já si toho moc vážím. Maruška tím pádem šla na první školní den zcela nadšená.

Paní učitelka je evidentně velmi rozumná a tolerantní žena, Maruška se s ní loučí „AHÓJ ZÍTRA“ a mává ji a paní učitelka mává zpátky. Taky oceňuju, že nemají žádné puntíky, poznámky, pětky a spol. za zapomínání, protože v prvních dnech zapomněl snad každý něco, Maruška třeba chodila dobře týden s neobalenými sešity, protože mi nějak zapomněla sdělit, že se to má obalit.

První školní den byla dle mého totální katastrofa a organizační selhání vedení školy. Vydýchaná tělocvična, řečnící Hašek, řečnící starosta, který několikrát zopakoval, že mu nešlo čtení a psaní. Informace, že máme starostu dyslektika, mi v životě hodně chyběla. Potom řečnil farář a ředitelka a zástupkyně, pak nějaký nešťastný chudák druhák překoktal básničku a pak si nás naštěstí rozebraly učitelky. Po hodině, kdy jsme se my rodičové dozvěděli nějaké organizační věci, a děti si vymalovaly obrázek aktovky, jsme se šli zapsat do družiny, což byl další megachaos.
Musím říct, že kdybych nezažila ten přivítací pátek, tak se otočím na místě a Maruška bude v domácím vzdělávání, protože to byla prostě hrůza.

Další věc, ze které jsme byli s Pepou upřímně nešťastní a Maruška ještě víc, je jakási anonymita a neurvalost rodičů. Z lesní školky jsme zvyklí při příchodu pozdravit nejen pedagoga, ale i všechny děti. Tady jsme byli svědkem ranního masakru v šatně, kdy spěchající rodičové hledí jen na to, jak převléct své dítě a je jim úplně jedno, že zadkem masakrujou Marušku, kterou jsme bláhově pustili do šatny samotnou, protože jsme měli za to, že šestileté dítě se přezuje samo. Jo, přezuje, ale je třeba, aby nad ní stál metrákový otec, a chránil ji před pozadím maminy, která si svého prvňáčka musí přezout sama.
Naštěstí se to časem nějak upravilo, děti se mírně osamostatnily, a na dveře šatny dali ceduli, ať tam rodičové nelezou.

Samotná výuka postupuje dopředu dle mého celkem svižně, čtou A a U, počítají do tří, píšou čárky, obloučky a číslici 1 – co jsem tak zachytila. Maruška se občas lehce nudí, protože tyhle věci zvládá už nějakou tu dobu, ale je jasné, že se to přeskočit nedá, že se musí všichni sladit na jednu úroveň. Naštěstí je Maruška věčně pozitivně naladěná, a když ji nebaví jedna věc, zabaví se druhou. Takže se zápalem a nadšením sbíráme kaštany a hliník a staré baterie.

Mimoškolní aktivity

Aby Maruška neztratila kontakt s přírodou, přihlásila jsem ji do skautu a sama Maruška si vybrala ještě přírodovědný kroužek při DDM, tam začne chodit od října.

Veliká výhoda je, že Maruška neodvozuje svoji osobní hodnotu od jedniček nebo od toho, kolik má obrázků na nástěnce. Užívá si, co je, a netrápí se tím, co není. Myslím, že tohle osobnostní nastavení jí bude k prospěchu nejen ve škole, ale celkově v životě.
A taky by se dalo říct, že má školu tak trochu na háku. Na moji pochvalu „v žákovské máš jedničku“, odpověděla znuděným hlasem „jednička – bednička“.

S jistým napětím jsme očekávali, jak se srovná s přechodem lesní školka – klasická škola. A jsme mile překvapení – žádný problém. S paní učitelkou jsem na toto téma nedávno hodila řeč a je to v pořádku, schopnost usedět školní vyučování nesouvisí s navštěvovanou školkou, ale s osobností dítěte.
A já jako velkou výhodu vidím zodpovědnost a samostatnost, Maruška se do školy připravuje sama, sama si píše úkoly, já jen podepisuju. Jestli je to lesní školkou, kde se děti musely postarat, aby v lese nezapomněli svačinu a rukavice, nebo jestli je to Maruškou jako takovou, nepoznám. Vyhovuje mi to.

Čeho jsem se bála, byla školní družina, vlastně ani nevím proč, asi že já sama jsem ji nemusela. Ale Marušce nevadí tam být, paní družinářka je milá, takže tohle máme taky v pohodě.

Na co s překvapením zírám, je školní jídelníček. Na výběr jsou 2 jídla, tak jsem čekala, že jedno bude nějaká klasická kuchyně a druhé něco odlehčeného. Ale vedení školy asi nepochopilo tento princip, takže na výběr je třeba vepřové maso s bramborem nebo vepřové maso s těstovinami. Každý den je maso, co je bezmasé, je většinou sladké. Zřejmě vaří dobře, Marušce chutná, ale podle mě to není zdravé, mít každý den maso. Pokud můžu, beru ji před obědem, aby si z toho jídelníčku neuhnala v 6ti letech dnu.

Celkově mně zatím z prvního měsíce školy vyšel jeden zásadní poznatek – úplně nejvíc záleží na osobnosti učitele, osobnosti dítěte a na tom, jak si ty dvě osobnosti sednou. Protože škola jako taková má všechny nešvary velké státní školy, ale paní učitelka to snadno vyváží, takže jsme se školou velmi spokojeni.

Moninif

Potřeby do školy jsme kupovali asi jako všichni, nenapadá mě nic speciálního, co by u nás požadovali. Školu jsme vybírali podle referencí a dostupnosti, naštěstí už reference splňovala nejbližší škola, takže výběr byl jasný. Ve třídě je 22 prvňáčků. Paní učitelka se zdá být v pohodě a syn je s ní zatím spokojený.
Systém výuky je asi klasický, do každého předmětu mají pracovní sešity, které postupně vyplňují, ale nevím, jak se učí jinde. Už první třídy mají jednu hodinu angličtiny týdně. Na angličtinu jsme vlastně museli koupit pracovní sešit.

První měsíc ve škole

Češtinu a prvouku mají z nakladatelství Nová škola (http://www.nns.cz), zatím moc daleko bych řekla, nejsou, neb teprve postupně probírají písmenka - jsou teprve u třetího - a netuším jakou metodou se budou učit číst. Z psaní zatím mají stále jen uvolňovací cvičení, v matematice se učí počítat do pěti, ale čísla psát ještě ne. V prvouce probírají takové ty obecné věci, jak se chovat ve škole, na ulici apod. Jak jsem někde psala, přijde mi to zatím na úrovni mateřské školy.

První měsíc ve škole

První měsíc ve škole

Kuba je ve škole spokojený, chodí s pár dětmi ze školky. Jak dalece vychází s ostatními dětmi nevím, ale vzhledem k tomu, že ani ve školce neměl problém vycházet s ostatními děti, věřím, že i zde to funguje podobně. Nějaký problém s okolím by mi určitě hlásil. Jinak má přehled, co ve škole dělali, co mají za úkol, sám si připravuje věci na další den, tak snad mu to vydrží.

Na jídlo si Kuba nestěžuje, mají na výběr ze dvou jídel, s tím, že automaticky je nastavený první oběd, druhý je potřeba předem přeobjednat, ale ještě jsem to nezkoušela, Kuba zatím nepřišel s tím, že někdo má něco jiného a že by to taky chtěl.

V družině je zatím taky spokojený, nevadí mu, že tam trčí minimálně do půl čtvrté, už měli divadlo, učitelky připravují nějaký program, pokud vyloženě neprší tak chodí na cca hodinu ven, takže i z mé strany spokojenost.

Mimoškolní aktivity

Co se týká mimoškolních aktivit, ty jsme prozatím vypustili, jen od října bude chodit 1x týdně do fotbalu a pak v rámci družiny bude mít keramiku, tak uvidíme, jak to bude zvládat. Vzhledem k tomu, že cca do půl čtvrté je v družině, kde je mimochodem také spokojený, myslím si, že další aktivity ani nebudou potřeba, abychom to všechno v klidu a pohodě stíhali.

Naďule

První měsíc ve školeKdyž jsme vybírali školu pro Kubíka, zajímali jsme se o reference a o vzdálenost. Škola, kterou jsme vybrali má dobrou pověst a je blízko. Po prvním měsíci můžu říct, že jsme s výběrem stále spokojení.
V červnu byla první třídní schůzka, na které jsme obdrželi seznam věcí, které bylo potřeba budoucím prvňáčkům pořídit. Nebylo to nijak hrozné. Řekla bych taková klasika – věci na výtvarnou výchovu, pár sešitů, obaly. Všechno jsme sehnali v jednom obchodě. Tedy vlastně krom míčku a švihadla na tělocvik.

Prvního září šly děti do školy s prázdnou aktovkou. Nejprve si před školou paní učitelky rozebraly děti. Kubík je první v abecedě, tak si spoustu věcí střihnul jako první, proto mě potěšilo, že nijak nepanikařil a vše zvládnul s úsměvem.

Ve třídě si sednul do druhé lavice u dveří s kamarádem ze školky. Na lavici měly děti připravený balíček učebnic a nějaké drobné dárky od sponzorů. První den byly děti ve škole první hodinu a dostaly první domácí úkol. Namalovat z druhé strany jmenovky oblíbený obrázek. Domácí úkoly dostávají každý den. 

První měsíc ve škole

Druhý den měly dvě hodiny, třetí a čtvrtý den tři hodiny a v pátek už měly děti hodiny 4. Od druhého týdne pak najely na rozvrh.

Už od první třídy mají angličtinu, na kterou se dělí a dělenou mají i jednu hodnu češtiny. Ve třídě je 27 dětí a občas jich paní učitelka prostě potřebuje mít méně. Překvapilo mě, že mají jeden volitelný předmět. Mohli jsme vybrat buď plavání nebo pohybové hry. Vzhledem k tomu, že Kubík plavání moc nemusí a ještě na něj byl nával, vybrali jsme pohybové hry. Je to vlastně taková hodina tělocviku navíc. Kubík si z ní už přinesl i úraz.

Co se probírané látky týká, tak v matematice počítají do pěti a už začali psát číslovky. Matematika Kubíkovi jde a baví ho, takže z ní už má i pár jedniček v žákovské knížce.

První měsíc ve škole

V češtině probrali písmenka A, M, T, U. Učí se číst genetickou metodou a domů dostávají pracovní listy. Úkolem je vždy zakroužkovat ve slovech dané písmenko, slova hláskovat a zkusit přečíst celá (to Kubík zvládá zatím jen u kratších slov, třeba takovou marmeládu sice vyhláskuje, ale dohromady to nedá) a poslední úkol je, říkat dítěti slova a dítě řekne, kde ve slově písmenko slyší – zda na začátku, uprostřed slova či na konci. Písmenka zatím nepíší, dělají stále uvolňovací cviky.

První měsíc ve škole

Se začleněním do kolektivu Kubík neměl žádný problém. Velkou výhodou je, že do třídy s ním chodí asi 6 dětí ze školky, což je prima. Momentálně tedy sedí v lavici sám, protože ten kamarád, se kterým seděl, si povídal s chlapečkem před ním a tak ho paní učitelka přesadila. Kubík si to moc chválí, že prý má víc místa na lavici.

Hodně se mu líbí i v družině, kde je s některými svými spolužáky, ale ve třídě jsou namíchaní i s druháky a třeťáky. Kamarádí se se všemi, a když někdy družinu venku potkáme, tak se ke Kubíkovi všichni hlásí, což je moc hezké.

Trochu mě fascinuje princip předávání dítěte do družiny a vyzvedávání. Ráno funguje vždy jedna třída a střídají se. Zazvoníme na danou třídu (vedle zvonku je seznam, který den funguje jaká třída) a dítě tam jde. Nikdo se nepodívá, kdo přišel. No kdyby si to dítě rozmyslelo, tak v pohodě odejde pryč a nikdo ani nebude vědět. (Manžel to jako dítě ve své družině dělal, tak z toho mám troch hrůzu, aby se Kubík nepotatil). Odpoledne zase zazvoníme na svou družinu a přiběhne služba. Jenže kolikrát odběhne a cestou asi zapomene, že někdo přišel nebo nevyřídí. Někdy tam díky tomu člověk dost zkejsne.

Líbí se mi systém obědů. Mají na výběr ze dvou jídel a řekla bych, že se snaží vařit poměrně zdravě – kuskus, zeleninové saláty (jako hlavní jídlo), ovoce nebo zelenina – to vše se v jídelníčku pravidelně objevuje. Automaticky je nastavený oběd č. 1 a děti si buď mohou objednat v jídelně, nebo se to dá i doma přes internet. Mám tak možnost podívat se, co si Kubík k obědu dává. Nechávám to plně na něm.

Mimoškolní aktivity

No tady budeme za extrém. Loni chodily děti na atletiku, tak jsme je přihlásili i letos. Poslední dvě volná místa na ně zbyla. Jenže pak tu proběhl festival sportu a děti se zamilovaly do florbalu. Takže mají ještě dvakrát týdně florbal. A v úterý skauta. Program docela nabitý, ale na druhou stranu, díky tomu, že si můžu přizpůsobit pracovní dobu, stíháme vše v pohodě. Děti vyzvedávám kolem druhé hodiny, takže zvládneme před kroužkem domácí úkoly i přípravu na druhý den a myslím, že společně trávíme i dost času. Děti jsou spokojené a to je hlavní.

Inzerce

PÍSMENKOVÉ KARTIČKY PRO CHYTRÉ HLAVIČKY

představení abecedních karet a her s nimi

112 ručně malovaných karet naučí předškolní děti slyšet hlásky, slabikovat a poznávat písmena! Děti od 1 roku poznávat obrázky, se kterými si rozšíří svou slovní zásobu. Usnadněte to svému dítěti! Pro rozvoj slovní zásoby i k přípravě do školy.

Ucelená řada vzdělávacích knížek Babyonline pro děti 0-7 let s videi.

Po dětské literatuře jsme se zaměřili na 2 důležitá období v životě ženy: těhotenství – kniha Zdravé těhotenství a po 40 – kniha Žena po 40 – sebevědomá a v kondici.

www.prochytrehlavicky.cz

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte článek
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek

První měsíc ve škole - diskuze

  • Ted u nas probihal pomerne dobre rekla, aj jine maminy to rikali, ve skolce se stanzili aby se tam detem od rvniho dne libilo
    Denda77   | 07.06.2016 09:39:59
    Reagovat | URL příspěvku
  • školka
    My jsme si na školku zvykli rychle, protože je tu výuka angličtiny, což malou hrozně baví. Ani první měsíc neplakala. Kdyby někoho zajímala, je to anglická školka Brno http://www.kidsgarden.cz/
    Lidka12   | 30.10.2015 12:09:32
    Reagovat | URL příspěvku
  • Mi se líbí
    jak Kubík píše domúkol u stolu...
    Jsme taky uklidili stů pro Marušku.
    Už je plnej nějakých výrobků a Maruška si píše úkoly na zemi v obyváku a leží u toho na bříše.
    zajic   | 03.10.2014 19:27:23 | Reakcí: 3, poslední: 06.10.2014 09:05:30
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE: Mi se líbí
      :-D Náš Kuba by taky nejradši někde v posteli ale má smůlu, hezky sedí za stolem
      moninif   | 03.10.2014 20:05:01
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Mi se líbí
      Moje děcka píšou úkoly dodnes na zemi nebo v posteli.Stolů tu máme plno na výběr a nic.
      Honafa   | 04.10.2014 10:08:54
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE: Mi se líbí
      Naše děti mají zase bordel na zemi, tak trvám na uklizeném stole :)) A i to je boj. :))
      nadule1   | 06.10.2014 09:05:30
      Reagovat | URL příspěvku
  • jsou nejvíc nejšikovnější     
    Rowdynka   | 03.10.2014 18:52:16
    Reagovat | URL příspěvku
  • Souhlasím s Honafou, bezva učitelka je půlka úspěchu.
    Všem prvňáčkům přeji úspěšný školní rok a rodičům pevné nervy.
    tygřímáma   | 02.10.2014 19:55:45 | Reakcí: 8, poslední: 06.10.2014 18:52:06
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Já jsem z naší učitelky a i z družinářky naprosto nadšená. Všechno se dá zařídit, vyřešit, prostě normální přístup.
      Musím jim to v dohledné době říct i osobně.

      Když někdy slyším, jak někteří bojují...
      zajic   | 03.10.2014 09:31:02
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      jako zajíc musím zaklepat, učitelka vypadá v pohodě, i když Kuba občas hlásí paní učitelka křičela... No ale když mi vykládá že děti mají dvojky, další třetina nechápe dle mého základní věci asi holt křičet občas musí :-)
      moninif   | 03.10.2014 20:06:41
      Reagovat | URL příspěvku
      • \
        RE:
        Naše úča asi taky křičí, někdy ji slyším přes dveře. Nebo prostě výrazněji mluví, asi je musí přeřvat.
        My s Pepou jsme oba nahluchlí, takže doma taky po sobě řveme a navíc jsme oba vznětliví, takže dost rychle zvyšujeme hlas. Takže Maruška má tento výchovný způsob na háku a nebere ho nijak úkorně.

        Jak víš, že má někdo dvojku? To Kuba monitoruje? Maruška určitě neví, co kdo má. T ani neví, co má ona sama.
        zajic   | 05.10.2014 08:46:20
        Reagovat | URL příspěvku
        • \
          RE:
          Kuba to taky (ten řev) nějak neřeší, jen konstatuje. A jak vím co se děje ve třídě? No samo od Kuby, ten má přehled co se kde děje, co kdyby mu něco uniklo :-D V tom mám výhodu, že má přehled, aspoň s přípravou do školy není problém.
          moninif   | 05.10.2014 19:20:20
          Reagovat | URL příspěvku
          • \
            RE:
            Tak to neznám. Naše dítě možná tyhle věci ví, ale rozhodně nehlásí. Ale on to nedělal nikdy. Už ve školce bylo vždy jen "Dobrý" a "Nic".
            nadule1   | 06.10.2014 09:08:36
            Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      Jo pevné nervy... ty hlavně :))
      nadule1   | 06.10.2014 09:15:56
      Reagovat | URL příspěvku
  • Tak tak nejdůležitější na škole je jak si dítě sedne s učitelkou. Může být sebelepší škola a když si nesedou tak je to na prd.

    Taky mě překvapilo u Zajíců maso s masem.To u nás v ově není.U nás je maso tak jednou týdně.A jednou ryba-filé.
    Honafa   | 02.10.2014 13:46:42 | Reakcí: 3, poslední: 06.10.2014 09:12:27
    Reagovat | Zobrazit reakce | URL příspěvku
    • \
      RE:
      To víš, bohatá jižní Morava 
      zajic   | 02.10.2014 18:19:26
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      u nás je taky maso skoro každý den, ale já na tom nevidím nic špatného. Jsou ve vývinu, já maso taky ráda :-) Zeleninový salát si dáváme k večeři
      moninif   | 03.10.2014 20:07:45
      Reagovat | URL příspěvku
    • \
      RE:
      U nás je maso denně - vždy aspoň to jedno jídlo. Druhé bývá buď zeleninové nebo sladké. Takže kdo maso nerad, může se mu většinou vyhnout :)) I když asi ne vždy. Ale zas tak to nastudované nemám.
      nadule1   | 06.10.2014 09:12:27
      Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekVšechny diskuze

Poradna

Sinupret v 4tt

| Patricia | dnes, 05:55
Dobry den, prosim vas o radu. Cca v 4tt som uzila kvapky Sinupret na riedenie hlienov v dutinach. Uzila som ho len 1 den rano a vecer po 50 kvapiek. Mohlo to poskodit babatku? Pred 5r mi museli ukoncit tehotenstvo v 16tt kvoli vrodenej vyvojovej vade, preto sa obavam. Dakujem.

Lékař na tento dotaz prozatím neodpověděl.


MUDr. Veronika Ťápalová | Babyonline
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Další informace
Inzerce