2. 9. 2009, 5 dní do porodu Kamily

3. trimestr, 40. týden

Včera večer jsme šli díky fakturování spát dost pozdě. Pepíček usnul na gauči, tak jsme ho pak jen přenesli.
Myslela jsem, že tentokrát budu spát na jeden zátah, bez jití na záchod. Možná by tomu tak bylo, kdyby se Pepíčkovi nepodařil kousek hodný pousmání (i když já se v noci nesmála). Spím a najednou slyším šumivý zvuk tekoucí vody a teplé mokro na zádech....vyskočila jsem, rozsvítila a ptám se, co dělá...on eeeee...no jasně, ze spaní si rozdělal plínku a jak spí bez pyžamových kalhot, tak mu spadla a on si cvrknul do postele....no a co čert nechtěl, byl zrovínka natočený tak, že jsem dostala zásah i já. Popadla jsem ho a dala na nočníček, kde se dovyčůral. V posteli toho bylo mimimum, nejvíc to odnesla moje záda. Tak jsem se převlékla, přehodila jsem prostěradlo a spalo se dál. Kupodivu jsem usnula hned. Před tím ale musela být krátká pohádka.

Ráno jsem vstala po šesté a jak už je mým zvykem šla snídat k počítači. Průběžně jsem vždy něco poklidila, šla se vydýchat na net a zase něco málo udělala...tak to šlo do půl deváté, kdy se Pepík probudil a volal mě do ložnice. Chvilenku jsem si k němu lehla a pomazlila se s ním. Pak jsme šli na nočníček a u toho prohlíželi fotky v albu....to je jedna z jeho nejoblíbenějších činností.

K snídani nic nechtěl, tak jsem mu vnutila alespoň půl koláče s tvarohem. Ten snědl a vypil půl hrníčku černého čaje. Chvíli se díval na pohádku a pak jsme šli ven. Já pověsila prádlo a šli jsme se projít a potom už rovnou zakotvili u babičky.

Babička uvařila Pepíčkovi zeleninovou polévku se spoustou mrkvičky v dobré víře, že mrkev staví... Pepíčkovi i chutnala, ale nějak mu nesedla a vzápětí ji všechnu vyzvracel. Byl z toho celý špatný. Babička ho osprchla a já mezitím doběhla domů pro čisté oblečení. Další jídlo jsme mu už nenutili.
My jsme se najedly a chvíli poseděly a popovídaly jako každý den. Když se přiblížila hodina spaní, šla jsem s Pepíkem domů a uložila ho. Usnul po chvilce. Tentokrát byl ale po necelých dvou hodinách vyspalý.
Tak jsem mu nabídla pár piškotů a druhou půlku koláče a nalila mu čajík. Moc toho nesnědl a chtěl jít hned ven. Taťka už byl doma, tak jsme se šli všichni projít a cestou se zastavili dole u babiček domluvit organizační věci ohledně malování a u strejdy pro trakař, co potřeboval manžel půjčit, aby mohl převážet cihlové bloky ze zahrady na stavbu.

Když manžel začal vozit, Pepíček mu nejdříve asistoval a já vše pozorovala z lavičky. Pak ale objevil ještě lepší zábavu....rajtoval na pytli plném igelitů z palet. To bych nevěřila, jak málo stačí k tomu, aby bylo dítko štastné. U žádné hračky nevydrží dlouho, ale na pytli vydržel skákat snad hodinu.

Inzerce

Když se začalo smrákat, nahnala jsem kluky domů. Dnes jsem nevařila, zbylo nám rizoto od včera a tak jsme si ho ohřáli.
Po jídle se šli kluci umýt a já rychle využila času na sepsání deníčku. Pak ještě chvíli posedíme a půjdem spát....i když možná ještě stoupnu k žehlenímu, dnes jsem se na to vyprdla a zase mi tam přibyly dvě pračky.

Inzerce

A co bříško?

Nic nového se neděje. Nebolí mě záda, břicho...prostě nic, co by naznačovalo, že se něco chystá. Už jsem z toho nervozní...každou chvíli někdo píše nebo volá jak jsem na tom a já pořád říkám, že to je ještě tak na 14 dnů.
Jinak mimísek se dost uklidnil, hýbe se jen občas, ale hýbe, tak snad je mu dobře.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 40. týden

Dnes v noci se opět vrátilo to moje převalování.Asi za to mohl šílený vítr, který v noci začal a probudil mě jak nafukoval záclonu a závěsy v okně. Šla sem ho raději zavřít. Ale stejně sem dlouho nemohla zabrat. Pak sem asi usnula a vzbudila se před šestou. Manžel byl ještě doma, tak sem vylezla a šla ho pozdravit před jeho odjezdem do práce. Když odjel, už se mi zpět do pelechu nechtělo. Tak sem si udělala snídani a sedla k počítači. Sotva jsem však stihla sníst housky a vypít kafe, začal v ložnici plakat Pepíček. Myslela sem, že se mu jen něco zdá a šla tam nakouknout. On ale seděl na posteli a byl vzhůru. Chtěl eeee tak sem ho čapla a dala na nočníček, kde se vyčůral. Pak zalezl do postele zpátky ale hned zas začal plakat a ukazovat na bříško, že ho bolí. Tak sme šli znova na nočník, kde se vykakal. Měl to dost řidké. Když sem mu sáhla na hlavičku zdál se mi teplejší než obvykle. Tak sme hupsli ještě do postele, přitulili se a oba usnuli. Probudila sem se s úlekem, protože sem na dopoledne byla objednaná do poradny. Naštěstí nebylo ještě ani devět. Rychle jsem vyskočila, šla se osprchnout, abych se probrala.

Do toho se probudil Pepíček a opět byl plačtivý. Když viděl , že se chystám pryč, chtěl jet taky. Nakonec sem svolila a poprosila babičku, at jede s náma. Při té příležitosti sme se stavili na nákupu, takže se cesta využila na 100%. Při jízdě autem bylo na Pepíčkovi vidět, že mu není akorát. Byl unavený, občas ho to i natahovalo. Odbyly sme pochůzky co nejrychleji, u paní doktorky to bylo tentokrát taky bez delšího čekání a jeli sme domů. Na prohlídce mě nepotěšili...připravenost na porod žádná stále CRS něco mezi 2 a 3,další 2 kila nahoře a moč a tlak naštěstí v pořádku. Za týden opět naviděnou.
Když sme dojeli domů, šel se Pepíček dobrovolně natáhnout na gauč. Pustila sem mu k tomu kouzelnou školku. Já mezitím uklidila nákup a trošku poklidila, protože tím, jak jsem  si ráno zdřímla, zůstalo vše od večera jako po náletu.
Pak byl čas jít na oběd. Pepíček kupodivu snědl trochu vývaru s nudlemi. Nic dalšího nechtěl a tak sem ho nenutila. Po obědě a kafíčku jsme šli domů. Pepíček šel spinkat a usnul za chvilenku. Já se konečně vybičovala a vytáhla sem žehlení. Nezvládla sem to všechno, ale důležité je , že sem začala. Když už to mám jednou roztáhnuté, tak to po chvílích dodělám.

Inzerce

Manžel dorazil z práce po čtvrté a divil se , že Pepíček ještě pořád spí.  Řekla sem mu, že není ve své kůži a že má průjmík. Protože se mi před tím nelíbil, chodila sem ho kontrolovat, jestli nemá teplotu. Naštěstí neměl, ale asi ho ten průjmík vysílil, tak potřeboval nabrat sílu. Probudil se před pátou a bylo vidět, že se mu do ničeho nechce. Nakonec se mi ho podařilo na chvíli dostat s tatkou ven, ale po pěti minutách byl s řevem zpět. Nechala semho být a nenutila ho, stejně venku hnusně foukalo. Chtěl jít zase hají, tak sem ho vysvlékla a uložila na gauč k pohádce. Nabízela sem mu rohlík ,suchary, ale nic nechtěl, jen si sem tam zobnul piškoty. Udělala sem mu černý čaj a chodila ho nutit pít. Protože čas pokročil, pustila sem se pomalu do vaření večeře. Dnes bylo v plánu rizoto. Docela mi dalo zabrat...hlavně obírání masa z kostí. Ale výsledek stál za to a já i manžel sme si pochutnali. Pepíčkovi sem udělala rýži s grankem, ale snědl jen pár lžiček a víc už nechtěl...tak sem ho nenutila.
Po jídle sem umyla nádobí. Manžel zatím počítal práci k fakturaci. Když sem poklidila kuchyň,uvařila sem si maliník, zasedla k počítači a střídavě tvořila faktury a v mezičase psala deníček. Pepíček stále posedával a polehával na gauči, o posteli ale slyšet nechtěl.
Ještě chvíli budem papírovat a pak se půjdem umýt a pokusím se  nahnat  chlapáky do pelíšků. Doufám, že Pepíček bude do rána fit a že nedostane teplotu.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

Inzerce

3. trimestr, 39. týden

Dnes ráno jsem vstávala současně s manželem, protože jsem měla práci na počítači, na kterou potřebuji klid (cenová nabídka na větší práci). Když jsem úkol splnila, ještě jsem proběhla novinky na Bolu a šla jsem se vypravit na cestu do Hlinska.

Potřebovala jsem si zajít na sociálku, kvůli mateřské, do banky a na poštu. Taky něco pokoupit, protože po víkendu to u nás bylo jako po vykradení. Lednička stále ještě nejde, tak nemůžu kupovat nic, co potřebuje být chlazeno nebo si to musím uložit u babičky. No, snad odpoledne opravář dorazí...

Před půl osmou přišla k ještě spícímu Pepíčkovi babička a já mohla vyrazit. Zjistila jsem, že mi už lítání po městě nedělá dobře. Než jsem to všechno oběhla, funěla jsem jako lokomotiva a brali mě křeče do nohou a bolely mě kyčle.
Oddychla jsem si, když jsem vše zařídila, sedla do auta a mohla jet domů.

Po příjezdu jsem uklidila nákup a šla za babičkou a Pepíčkem dolů. Pepíček mě běžel naproti a dokonce mi dal pusinku, i když je na ně poslední dobou skoupý.
Protože včera, když taťka sekal zahradu, omylem najel sekačkou na balon a prosekl ho, tak jsem mu dnes z Hlinska přivezla nový. Měl z něj ohromnou radost.
Nejraději by šel hned ven, ale babička měla už hotový oběd, tak jsme se najedli.
Po obědě jsem ho šla ihned uložit, protože jsem byla objednaná po jedné hodině na monitor do porodnice. Nejdříve odmítal jít spát, ale nakonec se nechal ukecat tím, že si může vzít balon do postele a až si odpočne, že půjdeme ven kopat. Kupodivu usnul za chvíli. Já se rychle osprchla a běžela dolů ke tchýni a vyrazily jsme. Byl nejvyšší čas.

Přijely jsme na poslední chvíli, ale nevadilo to. Po chvilce vyšla sestřička, pozvala mě dál a napojila. Dnes opět ta samá sestra, co minule zkonstatovala, že je mimi akční, prohlásila, že se dnes moc nehýbe...je to teda fakt, že oproti minulému týdnu moc bouleního necítím...asi už má málo místa.
Po skončení záznamu jsem musela asi půl hodiny čekat na verdikt doktora, který byl odvolán k akutnímu císařskému řezu.
Vše bylo OK a za týden opět naviděnou, pokud se mimískovi nebude chtít na svět dřív.
Na dnešním monitoru se mnou sepsali i zhruba porodopis, tak kdyby mě to chytlo, už to bude připravené.
Na zpáteční cestě jsme se s tchýní zastavily na zmrzlině, abychom se trošku občerstvily.

Když jsme dorazily domů, Pepíček zrovna vstával a do toho dorazil i manžel. Pepíček chtěl jít hned ven - kopat si s míčem, tak se taťka obětoval a chvíli si hráli na zahradě.

Do toho se objevil opravář na lednici. Zkouknul to a prohlásil, že je to tak za 1000,- a že by to ještě stálo za opravení. Tak jsme si oddychli, že nemusíme kupovat novou.
Když byla lednice opravena, hned jsem ji zapla a došla si dolů k babičce pro věci.
Kluci byli venku a já se pustila do přípravy večeře. Dnes jsem vymyslela květák s bramborem. To manžel miluje. Já květák nemusím, tak jsem sobě a Pepíčkovi usmažila rybí prsty.

Po večeři se kluci umyli a Pepíček se dívá na pohádku. Taťka je po víkendu a dnešní fušce unavený, tak se šel natáhnout. Já dopíšu deníček, vypiju maliník a lněný semínko, půjdu se umýt a pokusím se nahnat do pelíšku i Pepíčka. Po večeři mi zůstalo neumyté nádobí, ale dneska na to nějak nemám sílu...ráno to zvládnu.

A jak se cítím?

Dnes jsem nějak unavená, každý pohyb mi dělá potíž. Hlavně, když se rozsedím, chvíli trvá než se rozpohybuju. Holt ta váha je znát, chudáci klouby  :(
Zítra jdu do poradny tak doufám, že mě paní doktorka potěší pokročilejším nálezem než minule.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Hurá, dneska se mi po dlouhé době spalo nádherně. Sice jsem se v obvyklou dobu v noci probudila, šla na záchod, ale pak jsem hned zase usnula a chrupala skoro do sedmi. Ráno mě z postele vytáhlo sluníčko. Manžel byl vzhůru, což mě překvapilo, protože jsem předpokládala, že po včerejší fušce si bude chtít přispat a odpočinout si. Ale on měl v plánu dělat něco v dílně, tak ani nesnídal a šel ven.

Já si udělala snídani a šla si jako obvykle chvíli na počítač pročíst, co je nového. Nebylo ještě ani osm a Pepíček už na mě volal z ložnice. Sháněl i tatínka a tak jsem na něho křikla. Manžel přišel domů a společně s Pepíčkem si dali snídani. Po jídle odešli spolu ven. Jenže Pepíček se motal taťkovi pod rukama, každou chvíli se vztekal a chtěl něco, co nemohl mít. Tak jsem se smilovala a tatínka vysvobodila. Vzala jsem Pepíčka na procházku, zastavili jsme se u tety a strejdy na zajíčky a došli potěšit i babičky. Když se přiblížila jedenáctá, vrátili jsme se domů. Podle plánu mělo být dnes maso na kameni  a brambory ve slupce, pečené v troubě. Kuchařkou měla být dnes sousedka Iva. Manžel měl už roztopíno, masíčko už se dělalo, po chvilce Iva donesla upečené brambory.  Ještě než bylo vše hotovo, ohřála jsem Pepíčkovi polévku od včerejška a nakrmila ho. Potěšilo mě, že snědl celou porci. Ještě jsem nakrájela nějakou zeleninu a šli jsme stolovat ven. Pod slunečníkem bylo příjemně, trošku foukal osvěžující větřík, tak mi ani sluníčko tolik nevadilo.

Po obědě jsme uklidili nádobí a já uspala Pepíčka, který díky dřívějšímu vstávání byl už pořádně protivný a ubrečený. Usnul skoro hned, jak zalehl.
Já vstala a šla opláchnout nádobí. Manžel využil krásného počasí a šel sekat zahradu. Protože mu došel benzín, vzala jsem kanystr a sjela na benzínku pro další. Při té příležitosti jsem si koupila čokoládu a těšila jsem se, jak si zamlsám. Po návratu jsem si udělala kafe, rozdělala čokoládu, zasedla k počítači a celou ji snědla... Takto jsem si vegetila půl hodinky, a pak jsem začala mít trošku výčitky. Proto jsem se zvedla a odhodlala k činnosti, kterou už pár dnů odkládám, ...natočila jsem si kýbl s vodou, vzala mop a šla stírat celý dům. No můžu říci, že ze mě lilo jako z konve, chvílemi jsem si říkala, že to snad ani nedodělám. Ale zvládla jsem to a měla jsem z toho super pocit.
Když sem skončila, musela jsem se jít osprchnout. Mezitím se probudil Pepíček, a když jsem nepřiběhla hned na zavolání jak je zvyklý (v koupelně jsem ho neslyšela) spustil řev. Ten jsem slyšela hned, jak jsem vyšla z koupelny. Šla jsem k němu a chvilku jsme se mazlíkovali, aby se uklidnil.

Pak vstal a chtěl napustit bazének. Bylo ještě celkem hezky, tudíž jsem mu vyhověla. Pepíček se cákal ve vodě, já zatím věšela prádlo a taťka sekal. Protože se po chvíli ochladilo, musel Ppeíček z vody ven, ...to bylo křiku. No, ale naštěstí zrovna dorazila babička s tetou a strejdou Bobem, tak se Pepa po chvíli zklidnil. Když jsme popovídali, návštěva odešla a Pepíček šel s babičkou dolů. Já využila čas k přípravě večeře.
Když manžel konečně dokončil sekání a Pepíček se vrátil od babičky, měla jsem už hotovo a mohlo se jít jíst. Po večeři jsme se natáhli všichni k televizi, ale sledovali jsme ji jen po očku.... Pepíček potřeboval nutně ostříhat nehty na nohou, a to je vždy operace s velkým O.... Musela sem vytáhnout albumy s fotkama, které si Pepíček rád prohlíží, manžel si s ním prohlížel, já rychle stříhala. Podařilo se kupodivu bez řevu.
Potom jsem se šla naložit do vany, protože mě bolelo celé tělo. Koupel mě příjemně unavila, a tak jsme šli před desátou spát.

Jak se cítím?

Po dnešním výkonu jsem jak přelámaná, jsem zvědavá, jestli se zítra hnu. Ale mám dobrý pocit. Zítra musím ještě zlikvidovat kupu prádla na žehlení a zase bude na chvíli klid.
Miminko je klidné, žádné příznaky blížícího porodu nepociťuju. Zítra jedu na monitor, tak uvidíme, co mi řeknou.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Dneska ráno jsem měla budíka nařízeného na pátou hodinu. Když ale zazvonil, myslela jsem, že ho vyhodím z okna. Opět jsem toho v noci moc nenaspala a byla jak přeražená. Donutila jsem se vstát a uvařila si kafe a namazala housku. Zasedla jsem k počítači a nasnídala se. To mě trochu probralo. Pak jsem se vrhla na loupání brambor na salát, abych měla trochu náskok. Po šesté hodině jsem vyrazila pro brigádníky - moje rodiče a sestru s manželem. Tchýně dovezla druhého zedníka a zedník ze vsi dorazil taky.

Když jsme se všichni sjeli, udělalo nám čáru přes rozpočet počasí, ....spustil se ohromný liják. Chlapi zalezli do stodoly, rokovali a pohledem rozháněli mraky, mamka a segra mně pomohly s obalením řízků. Takže mě to nakonec bodlo, že pršelo a že nebyl celý oběd jen na mně. Po dvou hodinách přestalo pršet, a tak se mohlo začít zdít. Všichni se na to vrhli a práce odsýpala. Pepíček měl dnes super probuzeníčko, krom maminky, babičky a Ráďi, ho přišel probudit  i pejsek Alan, kterého naši vzali sebou, aby nebyl celý den doma sám. Pepík byl nadšený, hned vylezl, šel na nočníček a nechal se obléci. Když přestalo pršet, tak chtěl jít taky pomáhat. Dovolila sem mu vzít holínky, tak byl blahem bez sebe. Lítal po louce s Alanem a Radkou, pomáhal chlapům, dokonce měl i malý úraz, když se ťukl kladívkem do palečku. Ale jinak jsem o něm ani nevěděla.

Já zatím dokončila salát, uvařila polévku a trošku uklízela. Po dvanácté jsem zavelela k obědu a všichni jsme se najedli. Byl to pořádný šrumec: 13 strávníků. Postupně jsem umývala nádobí a snažila se uklízet, abych se v kuchyni alespoň hnula. Po jídle jsem uspala Pepíčka. Ten se bránil, nakonec s námi musel jít do ložnice i Alan, aby byl klid. Když usnul, odvezla jsem Radku s Jirkou domů, protože čekali návštěvu. Po návratu mě čekal úkolid nádobí a kuchyně, a jsem si na chvíli sedla k počítači. Už jsem se sotva hýbala, ....docela mě brali klouby a záda z toho, jak jsem se celé dopoledne hrbila u kuchyňské linky.

 

Zbytek brigádníků dokončili dílo kolem čtvrté hodiny, a pak se chvíli posedělo. Po probuzení Pepíček  ani nechtěl sváču a chtěl jít  hned ven za Alánkem. Dostal do ruky alespoň Brumíka a vypil trochu čaje. Potom už ale museli naši s  Alánkem domů.

Pepíček samozřejmě odjezd Alánka obrečel. Naštěstí ho taťka nalákal na kravičky a my mohli odjet. Když jsem se vrátila zpět, byli jsme ještě chvíli venku, pak u sousedů, poté následovala večeře a umytí po celodenní dřině.  Večer jsme zakončili povídáním u televize. Pepíček dokonce ani nevyžadoval pohádku, vydržel si hrát v ložnici s hračkami. Ale brzy jsme všichni začali zívat, a tak dnes půjdeme asi spát dříve než obvykle. Já doufám, že dnes budu spát líp, protože jsem utahaná jako kotě a pěkně se ochladilo, tak by to mohlo být v pohodě, ...uvidíme.

A co na to bříško?

Dnešní náročný den mimísek prožil v klidu. Oproti tomu, jak se hýbal v posledních dnech, byl dnes hodný, až jsem zase chvilku začínala plašit a domlouvat mu. Ale asi mu shon vyhovuje, protože teď, když sem si konečně sedla, se mrská jako divý. No, a co se týká nateklých nohou, ...škoda mluvit, celodenní stání a pobíhání okolo plotny jim dalo zabrat.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Ach jo, tak to vypadá, že se do porodu už asi pořádně nevyspím....
Dnes jsem spala asi do tří, potom jsem musela na WC a i když jsem šla po tmě (svítíme nočním světýlkem) procitl Pepíček a chtěl taky eeee. To se stalo poprvé a tak jsem ho dala na nočníček. Kupodivu si nevymýšlel a hned se opravdu vyčůral. Snažila jsem se ho hned nasměrovat do postele, ale chtěl číst. To neprošlo, usmlouvala jsem to na vyprávění pohádky. Pak jsem dělala, že spím. To zabralo a Pepíček za chvíli oddychoval. Já nikoliv. Převalovala jsem se sem tam, žádná poloha nebyla to pravé ořechové.

Manžel vstával po páté, tak jsem byla rozhodnuta, že vylezu taky. Ale Pepíček začal procitat a tak jsem zase musela dělat, že spím....a najednou jsem musela asi usnout, protože mě probudilo zvonění. Nejprve jsem nevěděla, jestli se mi to nezdálo. Nedalo mi to a vylezla jsem z postele a šla k venkovním dveřím. Tam opravdu někdo stál. Byla jsem jak čarodějnice, rozcuchaná, v pyžamu a tak jsem se přes dveře optala, kdo je? Byl to pán ze stavebnin a vezl nám fůru písku. Tak jsem ho z okna nasměrovala, kam to chceme vyklopit a bylo to. Podívala jsem se na hodiny a ono bylo teprve necelých sedm. Tak to zase nebylo tak moc divné, že mě tahali z postele.

Šla jsem si máznout rohlík, udělat kafe a projít Bol a maily. Pak jsem šla poklidit kuchyň a obyvák po večerním vegetění u telky. Ještě jsem stihla naložit maso na večerní grilování.
Po deváté se z ložnice ozvalo volání a já šla za Pepíčkem. Máme takový ranní rituálek, že si k němu lehnu, on se zeptá na tatínka, pohladí bříško, chvíli čekáme zda bude mimí kopat, pak mu dá pusinku a jde se vstávat. Když jsme zvládli ranní hygienu, Pepíček chtěl pusti DVD s Kouzelnou školkou.

Chvilku se díval, já mezitím poklidila v ložnici. Pak jsem ho nalákala na odrážedlo ven. Když viděl kůpu písku, co přivezli, začal se v ní rochnit. To jsem brzy zatrhla a raději jsme se vydali k babičce. Šli jsme oklikou, protože ještě nebylo tolik hodin. Pepíček si s sebou vzal na provázek tatrovku, takže o nás věděli široko daleko.

Chvíli jsme vozili všelijaké náklady, ale po chvilce mi začalo být vedro a polední žár nemusí ani Pepíček, tak jsme šli k babičce.
Počkali jsme, až dodělá oběd a najedli se. Když jsme pily kafe, zvonil mi telefon. Volal manžel, že nám vezou cihly a cement, ať to jdu domů ohlídat. Tak jsem dopila, sbalila Pepíčka a šli jsme.

Zatímco jsme čekali až auto dorazí, stihla jsem ostříhat odkvetlé růže a obrat muškáty. Pepíček jezdil po dvoře na odrážedle. Po příjezdu auta jsme pozorovali, jak pán skládá "rukou" palety se stavebním materiálem. Pepíček byl úplně fascinován, stál bez hnutí.  Po zaplacení a odjezdu auta jsme šli spát. Pepíček byl nadšený a pořád ukazoval, jak velké bylo auto a né a né zaspat. Nakonec se podařilo a usnul. Já se konečně ukecala a vzala seznam věcí do porodnice, co jsem dostala v poradně a začala chystat. Ufff, to jsem se zase zapotila....ono se řekne chystat tašku, ale to se člověk nalítá. Tak a můžu jet rodit...už mě nic nepřekvapí :o)

Pak jsem si šla chvíli odpočinout k počítači a čekala jsem, až Pepíček vstane. Když se tak stalo, dali jsme si sváču a šli ven.
Babičky dnes nebyly doma a tak nezbylo, než se zabavit na dvoře. Opět vyhrálo odrážedlo. Když konečně dorazil manžel, byl nejvyšší čas začít připravovat gril, protože večery už nejsou tak dlouhé a už se docela brzo stmívá.
Roztopili jsme, já nakrájela zeleninu k masu a Pepíček běhal po zahradě. Pak dorazila teta sousedka s Džínou, tak lumpačili všichni pospolu. Když se babičky vrátily z cest, přišli  i s dědou také na kus masíčka a popovídání.
Po setmění se začalo nepříjemně blýskat. Ale naštěstí to bylo ještě daleko a nakonec se nám to vyhnulo a ani nesprchlo.

Když jsme se najedli, popovídali si a pobesedovali, šli jsme domů. Kluci se šli umýt, já opláchla nádobí a dala vařit brambory ve slupce na zítra na oběd.
To nás totiž čeká velká pracovní akce a budu mít asi 10 strávníků. Mám v plánu vařit bramborový salát a řizek.
Volný čas jsem využila na sepsání deníčku. Kluci jsou v posteli a spí. Já doufám, že si dnes taky odpočinu.

Jak se cítím?

Kromě toho, že se potím při sebemenším pohybu a otoků, díky nimž se už pomalu nevejdu do bot, jsem v pohodě.
Bříško nebolí, nijak zvlášt netvrdne....tak to vypadá na přenášení.
A zítra nás snad čeká ochlazení, tak to bude fajn.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Po noci, kdy jsem marně hledala polohu pro usnutí, jsem ráno před sedmou vylezla celkem svěží.
Nasnídala jsem se u počítače a vypila svoji kávičku. Do pračky jsem hodila várku prádla na vyprání a pak jsem se vrhla na uklízení v kuchyni. Nebylo toho moc, ale trošku pofackovat to potřebovalo.

Už když jsem si šla ráno mazat housku máslem, tak se mi máslo zdálo měkké....pomyslela jsem si, že je manžel asi neuklidil hned a nevěnovala tomu pozornost. Když se však Pepíček probudil a šla jsem mu mazat chlebík a másílko bylo pořád měkké, začala jsem tušit zradu. Otevřela jsem horní mrazáček a ten byl orosený...takže lednice nefunguje. Věci z mrazáčku (mám tam jen zeleninu a kosti na polévku a takové ty nejdůležité maličkosti) jsem přestěhovala do velkého mrazáku a z lednice sbalila vše, co nevydrží bez chlazení a donesla to dolů k babičce. Nakonec jsem lednici vymyla. Až dorazí manžel musí to zkouknout a rozhodnout, zda zavoláme opraváře nebo koupíme novou.
Pepíček se naštěstí po dobu vyklízení moc nemotal. Seděl u snídaně a koukal na pohádku. Ze mě lilo jako z konve a po skončení jsem měla dost. Musela jsem si chvilku sednout a vydýchat.
Pak Pepíčka přestala telka bavit a tak jsme šli ven.

Vyndala jsem z pračky prádlo, které se mezitím vypralo a šla je pověsit. Pepíček mi chvilku "pomáhal", ale pak začal lumpačit a běhat s kusy oděvů po zahradě a rozhazovat mi je. Domluvy nepomáhaly, tak došlo i na plácnutí přez zadek. Když jsem to konečně pověsila (bylo to hodně drobného prádla, tak mi to chvilku trvalo) opět jsem byla zpocená jak myš. Abych se vydýchla a odpočala, vzali jsme odrážedlo a jeli k babičce na besedu.
Před tím jsem ještě stačila hodit prát druhou pračku.

U babičky jsme chvíli poseděli a vyčkali, až babi dodělá oběd. Stavební úpravy dnes finišovaly, ale naštěstí už dole u tchýně. Babička má už hotovo a tak už to tam má provizorně obyvatelné.
Pepíček dnes hezky papal, snědl svoje dvě naběračky polévky a ještě brambory s masem.
Po jídle jsme si s babičkou daly kafe a teplou švestkovou buchtu.... no a pak se pomalu přiblížil čas jít Pepíka uspat.
Podařilo se skoro okamžitě a tentokrát jsem usnula s ním. Probudila jsem se po třetí, rozlámaná a bolavá víc než před usnutím. Šla jsem ven pověsit prádlo, aby mi stihlo do večera uschnout.
Potom jsem se vrhla na přípravu jídla, abych měla trošku náskok. Měla jsem v plánu těstoviny a rajskou.

Když se Pepíček vzbudil a nasvačil, šli jsme ven. Tam jsme poseděli do chvíle, než taťka přijel z práce domů. Jakmile se objevilo jeho auto, Pepíček neměl stání a chtěl za tatínkem. Chvilku sppolečně připravovali věci na druhý den, já rychle pozalévala kytičky a šla dodělat večeři.
Před osmou jsme zasedli ke stolu. Dnes jsem Pepíčka usmlouvala a mohla jsem se dívat na Ordinaci.
Kluci se šli mýt. Po skončení ordinace jsem šla k počítači sepsat deníček. Teď se chystám do sprchy a půjdu za klukama, čekají na mě se čtením pohádky a lumpačí v pelíšku.

Své předsevzetí o sbalení tašky jsem nesplnila....tak snad zítra, pokud se zase něco nepředvídaného nevyvrbí.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Noc patřila opět k těm, které nemusím. Na to že jsem byla ušmajdaná a unavená jsem se ve dvě hodiny probudila na WC a už jsem nemohla zabrat. Po půlhodinové snaze jsem si rozsvítila lampičku a šla si chvíli číst. Po přečtení pár stránek se mě začaly klížit oči a bolet záda, tak jsem zkusila zalehnout a podařilo se mi usnout.

Podle toho to vypadalo ráno....byla jsem jak přeražená, ani kafe a snídaně mě nenakopla.
Pepíček se probudil před devátou, tak jsem ho dala na nočníček, zkulturnila ho a udělala mu snídani. Chleba nechtěl, chtěl bůůů od Rádi (kinder řez) tak jsem mu ustoupila, protože na řvoucí scénu jsem fakt neměla sílu ani náladu. Abych ho udržela na nočníčku i na šíšu, papal ho tam.



Na desátou jsme opět jeli k našim do Radčic s panem zedníkem. Chlapi šli makat a já s mamkou a Pepínem jsme zůstali venku. Tam jsme chvíli lumpačili, šli jsme na králíčky a další havěť, jezdili na odrážedle... no zkrátka honička jako vždy. Naštěstí běhala mamka, já vše pozorovala z lavičky.



Když nastal čas oběda, šli jsme ohřát polévku a gulášek a všichni jsme se najedli. Pepíčka jsem tentokrát něměla v úmyslu dávat spát, protože to vypadalo, že už bude hotovo a bude potřeba jet domů. Po druhé hodině zedník dokončil své dílo, spakovali jsme věci a jeli domů. Pepíček samozřejmě vytuhnul v autě, ale naštěstí se mi ho podařilo spícího přenést do postele.
Pak jsem si šla dát kousek studeného melouna a chvilku sednout k počítači. Tím, že usnul takhle dlouho mi vznikl další problém...na půl pátou jsme byli objednané s babičkama k holiči....rozvažovala jsem, zda ho mám budit nebo doufat, že manžel dorazí z práce včas. Vyhrála pohodlnost a já čekala.

Manžel dojel ve čtvrt na pět, já mu dala pusu, pochválila ho, jaký je šikula, že to zvládl a rychle sedla do auta k čekajícím babičkám a jelo se.
Dvě hodinky jsme si poseděly u kamarádky kadeřnice, nechaly jsme se zkrášlit a jely zase domů. Teda domů....na půl sedmou jsem měla domluvené s kamarádkama z vesnice, že pojedeme do Hlinska na večeři a pokec. Takže když jsme se vrátily, už na mě čekalo auto a stihla jsem se jen převléci, odskočit si na WC a jela opět pryč.
Pepíček mě zahlédl, ale nic jsem mu nevysvětlovala, aby nebyla scéna a vypařila se.

Posezení jsme si pěkně užily, probraly jsme strasti i radosti všedních dnů, najedly se a zamlsaly si. Domů jsme dorazily před půl jedenáctou.
Kluci už byli v posteli, ale nespali, čekali na mě. Tak jsem jen rychle skočila pod sprchu a šla za nima spát. Bylo to jako kouzlo, protože v minutě oba chrupali jen já se opět převalovala a převalovala...no dneska jsem toho fakt moc nenaspala.

Jak se cítím?

Vzhledem k pohodovému dni, který jsem měla, jsem i přes nevyspání nabitá energii. Dnes se chci vrhnout na sbalení tašky do porodnice. Takže až se proberu po nepodařené noci, jdu na to.
Bříško je hodné, nic mě nebolí, mimísek přiměřeně kope...

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 39. týden

Dnes ráno jsem si přivstala, abych měla dost času se probrat, nasnídat a projít Bol a taky jsem potřebovala nějak rozumně probudit Pepíčka. Na půl devátou jsem měla totiž návštěvu poradny a před tím jsem musela ještě dovézt zedníka k rodičům a nechat auto na garanční prohlídku v servisu.
Podařilo se mi celkem bez problémů probudit Pepu před sedmou. Ranní příprava nám trvala skoro do půl osmé, ale nakonec jsme stáli dle včerejší úmluvy v 7.45 u zedníkova domu.

V Radčicích jsem vysadila pracanta i Pepíčka a pokračovala dál do Skutče do servisu. Tam jsem autíčko nechala a domluvila si, že si ho můžu před 11. hodinou vyzvednout. Trochu jsem doufala, že mě automechanik nabídne odvoz do města, ale k ničemu se neměl a říkat jsem si nechtěla, takže nezbylo, než to sejít pěšky. Je to asi  necelý kilometr rovinka, takže pohoda, ale ne v takovém vedru, s takovými otoky a takovým pupendem. Můžu říci, že jsem to šla půl hodiny, pomalinku a ještě jsem do čekárny k doktorce dorazila zpocená a ufuněná jako lokomotiva.

Překvapilo mě, že je v čekárně pár lidí, protože u naší paní doktorky je běžné, že přijdu na čas a hned jdu. Tentokrát jsem frontu uvítala. Alespoň jsem měla čas se vydýchat.
Po čtvrt hodince jsem přišla na řadu. Tlak dobrý, moč také a váha...HURÁ... stejně jako minule.
Paní doktorka mě prohlédla a opět zkonstatovala, že se nic nechystá, čípek je pořád na 2. Udělala mi ultrazvuk, aby zjistila jak je mimi otočené a naštěstí je hlavičkou dolů.
Pak zkoukla včerejší monitor, prohlásila, že je v pořádku a za týden prý opět naviděnou :o)

Cestou od lékaře jsem se zastavila v bufetu, posilnit se a hlavně napít, abych tu cestu k autu zvládla. Pokoupila jsem jen to nejnutnější a vyrazila. Do servisu jsem došla opět ufuněná a splavená, ale autíčko už na mě čekalo, tak jsem zaplatila a jela k našim.

Pepíček byl s babičkou venku a drandil na odrážedle. Ani jsem mu nechyběla. Taťka se zedníkem pracovali a mamka šla dodělat oběd. Já mezitím dala Pepíčkovi polévku, a protože měl dnes budíček dříve, než je zvyklý, nečekali jsme na druhé jídlo a šla jsem ho uložit. Usnul za chviličku. Já bych si ráda schrupla taky, ale protože jsou u našich "bojové" podmínky kvůli stavebním úpravám, neměla jsem kde. Tak jsem se jen chvilku natáhla do křesla a hodila nohy nahoru. I to mi bodlo.



Když jsem z kuchyně ucítila vůni dodělaného oběda, šla jsem se najíst. Pak jsme si s mamčou dali kafe a pozorovali chlapy při práci.
Pepíček se probudil po třetí hodině. Šli jsme s mamkou ven otočit seno a Pepíček opět vytáhl odrážedlo a jezdil si po cestě. Mezitím chlapi dozdili co bylo potřeba a tak jsme mohli jet domů.



Po příjezdu jsme zjistili, že taťku ještě doma nemáme a proto jsme se šli podívat na babičky a jejich rozbořenou chalupu. Chvíli jsme si povídali, a když jsme z okna uviděli  konečně přijíždět taťkovo auto, šli jsme domů za ním. Pepíček se ho od té doby nepustil a tak jsem měla čas jít připravit večeři. Kluci připravovali věci na druhý den a domů přišli až na mé druhé nebo třetí volání k večeři. 

Najedli jsme se a po večeři jsme chvilku jen tak seděli a povídali si. Pepíček měl svoji pohádku, ale víc než sledování pohádky ho zajímalo všechno okolo, hlavně to, kde co provést za lumpačinu. Ale když mu manžel chtěl vypnout pohádku, byl křik. Aby byl chvíli klid, a protože se přiblížila devátá hodina, vyhnala jsem ho s tatínkem do koupelny a sama zasedla k počítači sepsat deníček. Uvařila jsem si k tomu maliník, abych mimíska trošku popohnala. Až se vrátí, tak se půjdu naložit do vany já. Dnes se na to vyloženě těším.

A jak se dnes cítím?

Po dnešních procházkách a organizačních manévrech toho mám celkem dost.
Zjistila jsem, že mě při delší chůzi berou křeče do nohou a to je nepříjemnější více, než zadýchávání se.
Ale jinak mě nic nebolí, mimísek je v pořádku a tak můžu být vlastně spokojená.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 38. týden

Včera jsme papírovali skoro do desíti. Pepíček odmítal jít spát sám, tak jsme toho pak nechali a šli ležet.
No, nejsem já nepoučitelná? Samozřejmě jak jsem se tak nudila u faktur a papírování, zobla jsem tu a tam něco a po ulehnutí, když kluci už spokojeně oddychovali, mě zase popadlo to moje bolení. A tak místo zaslouženého odpočinku, jsem seděla na WC a rozdýchávala návaly zvracení. Do toho mě drtila zima, byla jsem ospalá...úplně jsem si představila začátek porodu, protože jak mě braly křeče do břicha, mě připomnělo minulé začátky porodu.
Naštěstí to přešlo, já šla spát a ráno jsem zase byla fit :o)

Vstala jsem před sedmou a šla se najíst. Je zajímavé, že i když je mi v noci zle, ráno mám zase chuť na jídlo.
Když se vzbudil Pepíček, pustila jsem mu chvilku pohádku a já dodělávala polévku k obědu. Tento týden se vaří u mě, protože u babiček vypukla výměna oken. Na dnešek měla babička ještě uvařeno, tak jsem dělala jen tu polévku a pak to vše ohřála a nandala.

Po obědě přijela tchýně z práce a hned jsme vyrazili do Chrudimi, kde jsem byla na jednu objednána na monitor. Pepíček zůstal na krku staré babičce, která měla za úkol ho uspat.

Přijeli jsme na čas a po chvilce čekání jsem šla na řadu. Mimísek se dnes mrskal jako divý. Zažila jsem i docela šok, když ke mě přišla sestřička (nebyla z porodnice, spíš nějaká sanitářka nebo pomocná sestra) a mrkla na papírek vycházející z mašiny a řekla:"to se tolik hýbe, jo?" Já na to odpověděla, že jo, i když je to normálně lajdák a ona na to, že se to asi doktorům nebude líbit....no, řeknu Vám popadla mě panika, že kdyby měřili moje srdeční ozvy směle bych těm miminkovým konkurovala. Pak přišla porodní sestřiička, řekla, že mě nechá na monitoru místo 20 minut půl hodinky, a že se uvidí. Po odpojení jsem chvilku čekala na verdikt doktora, který zněl...v pořádku, za týden znova na viděnou :)  Byla jsem ráda, ale trocha nejistoty ve mě zůstala. Naštěstí jdu zítra do poradny, tak se zeptám svojí doktorky.



Po mém návratu Pepíček spal, tak jsem měla chvilku pro sebe. Udělali jsme si s babičkami kafe a dali si kousek bábovky.
Pak šly babičky zkontrolovat řemeslníky a já šla pověsit prádlo a pak jsem si sedla chvíli k počítači.

Pepíček se vzbudil před čtvrtou a po běžných věcech, jako je nočníček a sváča jsme šli ven. Zrovna přijížděl taťka z práce a prý jestli s ním nechceme jet na chvilku do Radčic k našim, že tam veze zedníka a materiál na zítřejší práci. Samozřejmě jsme byli pro, a tak jsme pobyli necelé 2 hodinky u našich.

Po návratu jsem ohřála segedín, co zbyl od oběda a najedli jsme se. Pak šel manžel vykoupat Pepíčka a já zasedla k počítači, abych sepsala dnešní zážitky. Ještě mám v plánu upéci rychlou buchtu na plech, aby měli zítra řemeslníci, co ke kávě....slíbila jsem to babičce, protože ta má v kuchyni bojové podmínky.

A co jinak?
Můžu říci, že jak jsem tak seděla na tom monitoru a byla jsem vystrašená, došlo mi, že už bych fakt měla tu tašku do porodnice nabalit...mám snad posháněné všechno, ale uložené na různých místech a kdyby to musela být rychlovka, tak by to asi nebylo příjemné hledat a balit.
Tak se do toho co nejdříve pustím.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

3. trimestr, 38. týden

Nedělní ráno mě přivítalo slunečními paprsky, a to bylo dobře. Ochladilo se a to jsem taky uvítala,....ideální den na výlet.

Nasnídala jsem se a počkala, až se kluci taky vzbudí. Pepíček i taťka vstávali současně. Pepíček šel hned sám na nočníček, z čehož jsem měla  velkou radost. Připravila jsem klukům snídani a oni mezitím společně obstarali ranní povinnosti. Po desáté jsme se vypravili na koníčky. Tentokrát v širší sestavě: obě babičky, děda a teta Ráda s Jirkou. Ale Pepíček si opět postavil hlavu a na koníčka si nesedl. Jen se s nimi mazlil a hladil si je.

Tak jsme se s paní cvičitelkou domluvili, že mu dáme pauzu a zkusíme to znovu na jaře. Stejně bychom na to, až se mimi narodí, neměli tolik času.
Výlet jsme zakončili obědem v místní roubence.

Pepíček usnul cestou zpět, ale tentokrát se nám ho podařilo přenést, aniž by se vzbudil.
Ráno se nám na odpolední návštěvu nahlásila kamarádka Lenka s přítelem Petrem. Protože jsem měla ještě chvilku času, udělala jsem pár chlebíčků a vytáhla z mrazáku kus podkovy zbylé z pouti.
Když přijeli, bylo již vše připravené. Pepíček se právě probudil, tak byl příjemně naladěn. I když musím říci, že se ze začátku trochu styděl. S kamarády jsme strávili příjemné dvě hodinky povídáním. Měli pro nás velké krásné překvapení, ...a to že čekají miminko. Moc jim to přeju a doufám, že vše bude bez problémů.
Když odjeli, šli jsme na chvíli ven. Zašli jsme se podívat, jak válčí dole se zakrýváním a přípravami na zítřejší výměnu oken. Pepíček se zasekl u babičky a já se s manželem odebrala domů, něco dělat. Manžel se pustil do odvážení zeminy po bagrování a já zatím ostříhala odkvetlá kvítka růží a muškátů a pozalévala kytky v truhlících. Když babičky přivedly Pepíčka, vydali jsme se na procházku. Musím říci, že se při chůzi kolíbu jak kačena.

K večeři jsme si dnes vzali každý něco jiného podle chuti. Já si uvařila krupičnou kaši, manžel dojedl chlebíčky a Pepíček snědl krajíc chleba s máslem a navrch jsem mu omyla a vypeckovala malý hrozen vína. Teď se dívá na pohádku, musím říci, že změnil repertoár, ...momentálně frčí "Malí hrdinové".
Manžel  dělá na papírech a já sepisuju deníček. Pak mu půjdu pomoci s fakturací.

Diskuze: maminka/rodime-online/rodime-v-primem-prenosu/kamila

Další díly příběhu:

Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×