Vášeň pro jehlice (Knihomys)

Když mě babička zasvěcovala do tajů ručních prací, pletení zůstalo nějak bokem. Sice mi předvedla hladce, obrace a nahazování, ale s vyšíváním a háčkováním jsme si užily podstatně víc.

Trochu babičku podezírám, že měla pletení plné zuby. Při průběžné výrobě neustále se ztrácejících rukavic, šálek, čepic a nápletů na rukávy (ty se neztrácely, protože byly přišité), případně svetrů s nudnými pasážemi zad, by nebylo divu. Možná mě chtěla podobného osudu ušetřit, protože co člověk neumí, to nemusí v životě dělat. Sice se ženy v naší rodině řídily spíš hesly „to přece nemůže být tak složité“ a „pusťte mě k tomu, to určitě zvládnu“, ale za pokus to stálo.

O něco později jsem se rozhodla uplést šálu. Konzultaci s babičkou jsem nepovažovala za nutnou (ono to nevypadalo nijak složitě) a zvolila jsem vzorek, který vypadal na fotce moc hezky – jednou hladce, jednou obrace. Pletařky tuší, já tenkrát netušila. Zhruba dva metry šály jsem si vydržela namlouvat, že se to časem narovná. Pak jsem sejmula z jehlic žlutobílou žížalu a vrátila se k háčkovaným dečkám.

Znovu jsem se s pletením potkala až po dvaceti letech, ve chvíli, kdy mé roztomilé nošené miminko potřebovalo návleky na nohy. Zaplatila jsem stovku za tenké bavlněné a dozvěděla jsem se, že teplé vlněné by stály libovolnou sumu zhruba od dvou set padesáti korun výše. To zalapal po dechu i můj drahý muž, který svému dítku jinak přeje.

Inzerce

„Ale maminky si je často pletou,“ zatrylkovala paní prodavačka a vrhla na pult několik klubek merino vlny.
„To bys mohla, ne?“ obrátil se na mě důvěřivě můj partner.
Vzpomněla jsem na žížalu a pokývala jsem hlavou.
„Jasně, to nebude těžké.“

Doma jsem se vrhla ke své spáse – internetu. Vykutala jsem video o nahazování ok na jehlici a stránky o chytrém pletení se vzory pro začátečníky a řadou dalších užitečných tipů a uchopila jehlice pevně do rukou.

Inzerce

Přes pocit, že pletení na čtyřech jehlicích se nebezpečně podobá souboji s chobotnicí, jsem měla dojem, že vítězím. Anka získala hřejivé návleky, dokonce s ozdobným proužkem, protože plést pořád stejně je nuda, když se na to musíte soustředit, já pochvalu následovanou návrhem, že bych ze zbytku mohla udělat návlek na mobil.

Znovu jsem se vrhla na web, tentokrát s jasným cílem – nastudovat duté pletení, údajně vhodné pro podobné projekty. Postup byl srozumitelný a připadal mi skutečně... no, chytrý. Po několika páracích akcích (prohození oka znamená smrt) jsem odevzdala mobilní ponožku a zdůraznila svůj pletařský vývoj. Řeči o vlněných ponožkách a rukavicích jsem statečně ignorovala až do podzimu. Přesně řečeno do chvíle, kdy jsem potřebovala morálně ospravedlnit sledování nově objeveného seriálu. Nekoukám na ten nesmysl jen tak zbůhdarma, musím přece na něco koukat, když pletu rukavici! Ač byl seriál pohádkový (tímto Once Upon A Time doporučuji, a to i nepletařkám), rukavice vypadala jako něco, co vypadlo spíš z hororu. Něco takového mohl nosit Frankenstein. I když rozměry se mi trochu vymkly a palec byl v jedné řadě s ostatními prsty, bylo na první pohled zjevné, že jde o rukavici, což jsem vyhodnotila jako úspěch.

Inzerce

Na druhou jsem naštěstí neměla vlnu a rozhodla jsem se vytvořit dceři miniponožky. Když se mi povedla první bumerangová pata, konstatovala jsem vzrůstající závislost. Místo seriálu jsem proklikávala stránky s pletením, rozvažovala nad patenty a hypnotizovala možnost plést dvě ponožky „stereo“. Jo, a víte, že je asi padesát způsobů, jak uplést patu?

Dopletla jsem ponožky, čímž mi došla rozumně použitelná příze. A otevřel se větší prostor k teoretickému studiu. Ponožky pletené od špičky. Magic Loop. Dvojitý úplet. Anglické pletení. Patenty. Taky jsem si našla několik perspektivních seriálů.

Inzerce

Teď mi psali z obchodu s vlnou, že mi posílají tři čtvrtě kila příze. Doufám, že mi tahle posedlost vydrží aspoň do doby, než většinu zpracuji. Držte mi palce. Pokud zrovna nebudete plést.

Použité weby:
http://www.chytrepleteni.cz/ (česky)
http://www.garnstudio.com (mezinárodně srozumitelná videa)
http://www.knittinghelp.com (anglicky)
http://www.nadelspiel.com/ (německy)
http://www.knitty.com/ISSUEfall06/FEATextreme2in1.html (anglicky – dvojitý úplet)

Uživatelce Knihomys děkujeme za článek a připisujeme jí kredit 100 Kč.

Inzerce

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Vášeň pro jehlice (Knihomys) - diskuze

  • Zatím jen bačkůrky
    Již na základce povinně jsme se učili plést bačkůrky. Řada spolužaček mě proto nenáviděla, protože jsem stihla během týdenní nemoci uplést nádhernou bačkůrku, tudíž sem byla za vodou.
    Na střední škole ani nevím kam jsem jehlice a přízi dala, ale s nástupem do práce, jsem občas neměla do čeho píchnout - navíc se pletení báječně provozuje, když Vás čekají skoro 2 hodiny ve vlaku cestou domů. Ale i tak to nebylo nic slavného. Až když jsem před 3 lety otěhotněla, znovu se objevila závislost na bačkůrkách. Sice je nakonec můj syn ani nevlastnil,ale má hodně malinkých kamarádů a kamarádek po republice, kteří je mají jako památku. No závěrem zmrknu videa s návody a třeba se konečně dostanu alespoň k čepičce pro druhé miminko  
    criscottka   | 01.11.2012 07:39:24
    Reagovat | URL příspěvku
  • Ja jsem velkopletař amatér-samouk.
    Jsem schopná uplést svetr za víkend.Miluji pletení,bohužel to nechce nikdo kromě panenek nosit.Ted jsem koupila Zuzi k vánocům velkou panenku a pletu ji plný kufřík obleční.Ta se má.
    Mi totiž dáva zbytky vln mamka tak mám zásoby,ve všech barvách,to se mi to plete.
    Honafa   | 30.10.2012 09:34:07
    Reagovat | URL příspěvku
  • Pane bože, pletení, tak to jsem taky vzdala už dáááávno. Ve škole moje šála sice vypadala obstojně. I šála, co jsem pak pletla mamce pod strom, ale střídat styly, druhy pletení .... to neeee. Na vejšce - jsem mezi námi textilák - jsme pletli na pletacím stroji. To se mi líbilo víc, jen to vemeš do ruky a jezdíš ze strany na stranu - rychle to přijbejvá, což je žůžo. Pak jsem zjistila, že máme pletací stroj ve sklepě a tím opět mé nadšení opadlo :oD.
    Ponožky u nás plete jedině babička a já osobně mám tak velkou spotřebu, až se za to stydím :o).
    Už kolikrát jsem uvažovala, že bych se měla naučit aspoň to štřikování těch ponožek - tak třeba časem. A nebo až sem hodíš nějaké krásné výsledky své práce :o)
    Buik   | 30.10.2012 06:00:43
    Reagovat | URL příspěvku
Vložit příspěvekČlanky s diskuzí

Poradna

Hlen ve stolici

| Veronika J | 28.03.2024, 14:31

Dobrý den, občas se nám objeví tohle ve stolici , je to hlen ? Dítě 4,5 měsíce , od 3 měsíce na um. Dítě jinak bez problému kaká, nemá žádné potíže , bolesti bříška apod, mám trošku sušší pokožku promazáváme leniens. A často ublinkáváme. Děkuji za odpověď

Dobrý den,

ve stolici je lehce hlen, ale pokud dítě prospívá, není třeba měnit mléko, doporučila bych přidat zeleninový  příkrm.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | 28.03.2024, 18:44
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×