Významný vědecký pracovník a popularizátor očkování

Rozhovor byl pořízen 27. února 2013

Pane docente, patříte mezi přední odborníky nejen u nás, ale i v zahraničí. Jenom Vaše publikační, přednášková činnost, účast a vedení mezinárodních vědeckých organizací a kongresů by zabralo několik stran. Co Vás na Vaší práci baví více, teoretická část nebo ta praktická?

Já jsem v podstatě čistý praktik. Jsou kolegové, kteří sedí na fakultě a prioritně si hlídají kritéria, aby splnili podmínky pro doktorát, habilitaci apod., vše ostatní je v důležitosti až následně. To je u mě opačně. Vše, co dělám, musí mít praktický význam, chci být užitečný. Ohodnocení ve formě titulu je již pouze následek. Moje práce vždy musí mít praktický význam, to je moje zásadní motivace, proč ji tolik obětuji.

Inzerce

Myslíte si, že máte díky své praktické zkušenosti na očkování jiný pohled, než teoretici v ústavech a laboratořích?

Vnímám, že jednoznačně ano. Vše vidím přes pacienta. A to je do značné míry jiný pohled, než u lidí, kteří to vidí z dálky. Nicméně pořád platí, že očkování je jedním z nejvýznamnějších objevů medicíny a ty dvě části, teoretická a praktická, se musí vzájemně doplňovat.

Inzerce

Jak jste na tom Vy, pane docente, s očkováním? Proti čemu všemu jste očkovaný?

Já bych to zjednodušil na to, proti čemu očkovaný nejsem. S mírnou nadsázkou ale pravdivě říkávám, že z vakcín, které jsou relevantní pro dospělého člověka mého věku, nejsem očkovaný jenom na rakovinu děložního čípku, jinak skutečně proti všemu, včetně vztekliny, cholery, břišního tyfu, žluté zimnice, pneumokokům, meningokokům či klíšťové encefalitidě. Očkování je základní věc, kterou pro sebe a své blízké můžeme udělat. Tím, že se očkujeme, chráníme nejen sebe, ale i své okolí.

Inzerce

Zabýváte se očkováním i v rámci mezinárodních misí? Jakým a kde? Máte možnost vidět při takto masivním očkování přímá pozitiva či negativa?

Já jezdím na mise už 9. rokem a za celou tu dobu jsem očkoval pouze dva lidi. Musíme si uvědomit, že v chudých zemích i více než polovinu dne nefunguje elektrický proud, lednice jsou špinavé, zastaralé. Když očkuji, musím mít jistotu, že používám něco, co tomu pacientovi pomůže, co je bezpečné. Například i proto neočkuji vakcínami, které si u nás v Česku přinese do ordinace pacient. Vakcínami, se kterými může celý den jezdit po městě. Mnoho lidí si například neuvědomuje, že pro vakcínu je horší mráz než pokojová teplota. Takže kdyby ji měl 4 hodiny v pokojové teplotě a venku bylo stejně, tak v závislosti od vakcíny by šla použít, ale když s ní cestou z lékárny vyjde bez termoobalu do – 1 °C i na 10 vteřin, tak vakcína by již neměla být použitá. Lidé to naopak mnohdy vnímají paradoxně pozitivně, že je venku pro vakcínu chladno a nepotřebují chladicí box. Z mnoha pacientů, kteří si přinesou vakcínu z lékárny, nakonec vypadne, že to neskladovali tak, jak se má. To je analogie s těmi rozvojovými zeměmi. Např., když si přečtete, že v Indii konkrétní vakcínou naočkovali 32 000 holek a čtyři měly závažné komplikace, tak to rozhodně nebylo tou vakcínou a je zázrak, že v těch podmínkách očkování na venkově v rozvojových zemích nezemřelo lidí více. Vakcína je kvalitní, jen způsob jak s ní zachází, je často v chudých zemích za hranou.

Inzerce

Co jste očkoval a proč?

Bylo to proti tetanu a vzteklině. Musel jsem použít místní vakcínu, protože my očkovací látky nevozíme, nemáme lednice ani elektrický proud, či generátory. Ale zdůvodnil jsem si to vitální indikací, protože na vzteklinu i tetanus se umírá. Bylo to po pokousání vzteklým psem a v druhém případě šlo o pána na motocyklu, který měl rozsáhlé poranění kontaminované zeminou. Jinak se ale do očkování nepouštíme, protože vakcíny, abychom je mohli preventivně aplikovat, musí být správně skladovány.

Je pravda, že se do třetího světa dovážejí „horší“ vakcíny, např. s adjuvans rtutí, které se již u nás nepoužívají?

Určitě ne vakcíny, které by mohly škodit. Výraz „horší vakcíny“ má zřejmě evokovat, že jsou zlé, ony ale mohou být jen technologicky starší generací, která je pořád účinná a bezpečná. Navíc ta rtuť, která byla ve vakcínách, byla samozřejmě ve formě, která byla bezpečná. Bezproblémová ethylrtuť se přeměňuje na anorganickou rtuť a vylučuje stolicí, poločas eliminace je 5 dní, zatímco škodlivé účinky na CNS a ledviny jsou popsány u metylrtuti, kde je poločas rozpadu je 50 dnů. Pro zjednodušení je to stejné jako rozdíl mezi methylalkoholem a ethylakoholem. Klasický ethylalkohol se může používat, ale methylalkohol Vás může zabít, nebo oslepnete. Vemte si, že jsou výrobci vakcín, kteří vyrábějí vakcíny desítky let, dokonce někteří víc, než sto let. Spolupracují s naprostou světovou vědeckou špičkou. Jsou to stejné vědecké kapacity, jako byl např. prof. Holý, od jehož práce se odvozuje až 60 % léků proti HIV na světě. Jako vědec potřebujete k tomu, aby se Váš objev mohl používat, aby se dostal k pacientům, právě farmaceutickou firmu. A nikdo by si profesora Holého nedovolil osočit, že je podplacený nějakou z nich. Stejně tak je to s očkováním, firmy spolupracují s vědeckou elitou světa. Mimochodem se říká, že většina vyvíjených molekul vakcín se v průběhu testování vyhodí takřečeně do koše, přitom výzkum jedné očkovací látky stojí 500 milionů až miliardu amerických dolarů. To je 20 miliard Kč a přesto nemají nikdy jistotu, že ta vakcína vůbec získá registraci, tak přísně se to hlídá. Vemte si, jak moc bychom potřebovali vakcínu proti lymeské borelióze, proti žloutence typu C, proti HIV, nebo malárii, a i přes desítky let trvající výzkum pořád nejsou, protože i když na to umírá ročně spousta lidí, nároky na kvalitu vakcín jsou tak vysoké, že předčasně registraci nezískají. Kdyby tady byla jen jedna vakcína, která by byla méně bezpečná, tak by se to najednou obrátilo proti očkování jako takovému. Kdybych byl miliardář, tak určitě do očkovacího byznysu nejdu, protože vývoj vakcín je nejistá investice. A na argument typu, že to v případě úspěchu někomu přináší zisky, si myslím, že hledat za vším peníze a byznys, není správná cesta. Téměř všechno někomu přináší zisk, i rakev truhláři, u dětí s povinnou školní docházkou z toho mají byznys všichni, kdo dělají lavice, školní tašky, židle nebo staví školy. Lidský život má největší hodnotu a já bych život žádného svého pacienta nevyměnil ani za miliardu. Nedokázal bych s tím žít.

V současnosti se rozmáhá kritika očkování. Myslíte si, že stále ještě je očkování v našich zeměpisných šířkách ve schématu povinného očkování nezbytné?

Kritika očkování je z podstaty založená na informacích z internetu, ne na vlastní zkušenosti. Vím o několika lidech, který ji šíří s postranním úmyslem na tom finančně získat. Když už někdo nechce z nějakého zvláštního důvodu věřit lékaři, který má s očkováním praktickou zkušenost a zabývá se očkováním prakticky denně, ať si alespoň ověří, jestli ten jeho kritický zdroj nenabízí místo ověřených vakcín drahá homeopatika nebo nějaké výživové doplňky. Nic proti nim, taky je moje dítě někdy má, ale očkování nenahradí. Já vím, že některé země mají nepovinné očkování, nicméně vemte si, že nás minuly velké epidemie spalniček, které zasáhly Evropskou unii, v sousedním Rakousku i později na Ukrajině to bylo dokonce v době evropského mistrovství v kopané, kdy tam bylo mnoho lidí z různých zemí, včetně Čechů. I černý kašel je u nás pořád vzácný, i když na něj už zase umírají miminka. Díky povinnému očkování se nám některé nemoci ve větší míře vyhýbají, tak proč kazit něco, co funguje.

Podle Vás tedy stále převažují pozitiva nad negativy?

Pokud je očkování povinné, stát tím jednoznačně kromě stanovení povinnosti říká, že vakcíny jsou nejenom účinné, ale i bezpečné. A chrání se tím samozřejmě populace dětí, které očkovány být nemohou, protože mají vážná onemocnění. Očkovaní se ani nestanou přenašeči pro děti, které jsou např. po chemoterapii nebo po vážném úrazu. A akutní nemoc nebo úraz, který oslabí organizmus dítěte či dospělého, se může stát kdykoliv komukoliv. Potom už nejednou jde o život a každá stopa protilátek může pomoci. Například nemálo seniorů umírá každoročně v nemocnicích na zápal plic, i když příčina jejich hospitalizace byla úplně jiná. S očkováním proti pneumokokům se pravděpodobnost takového fatálního konce zásadně sníží. Nakazit se ale mohou i doma, například od neočkovaných vnoučat navštěvujících dětský kolektiv.

Co by se stalo, kdyby rodiče masově odmítli své děti očkovat?

Míra proočkovanosti populace vedoucí ke kolektivní imunitě záleží na vlastnostech původce konkrétní nemoci. U vysoce infekčních, které se přenáší vzdušnou cestou jako plané neštovice, spalničky, musí být proočkovanost nad 90 %. Ideálně samozřejmě čím víc, tím líp.

Kolik lidí by si mohlo dovolit odmítnout očkování, aby se ještě zachovala tzv. kolektivní imunita?

Pokud bych měl dedukovat, kolik lidí by asi očkování odmítalo, tak bych se opřel dejme tomu o dětské očkování proti pneumokokům. Je totiž zdarma, ale nepovinné. Rodič má možnost si jej vybrat, aniž by byl sankcionován. 80-90 % rodičů, záleží na regionu, své děti nechává očkovat. Řekl bych, že více než 10-20 % lidí (a podobně je to mimochodem i v okolních zemích) nepodléhá dezinformacím či strašení, a důvěřuje svým lékařům. To by už ale kolektivní imunitu u některých vysoce infekčních nemocí asi narušilo. Je skutečně důležité se poradit s člověkem, který s očkováním denně přichází do styku. Stejně jako s cukrovkou nepůjdete za neurologem, s epilepsií za kardiologem, tak i očkování byste měla zkonzultovat se specialistou, který se tomu věnuje. Někdy očkování zakáže neurolog, který do očkování nenahlédl 25 let, od své lékařské fakulty. Cítí nějakou subjektivní obavu, tak to dítěti raději zakáže. Neví však, jaké jsou nové, moderní vakcíny za posledních 10 let a neuvědomuje si, co by s tím dětským organizmem nadělala skutečná infekce.

Byl byste pro nepovinnost očkování?

Jsem principiálně odpůrcem všeho povinného. Na druhou stranu bych se bál o to, že se to desítky let zavedené rozpadne, neříkám úplně… Ale musíme si uvědomit, když 20 % rodičů nenechá své děti naočkovat, tak by nám tady mohly skutečně začít probíhat epidemie jako v jiných vyspělých zemích.

Pane docente, nemrzí Vás někdy, po stovkách hodin věnovaných problematice očkování, když se stále více objevují informace, mnohdy vytržené z kontextu, mnohdy s titulky, které bychom očekávali spíše v bulvárních periodicích než ve statích od odborníků, které smysl očkování a Vaši práci podkopávají? Kde berete entusiasmus?

Chápu, že všichni rodiče chtějí pro své dítě to nejlepší. To chtěl i otec tzv. vlčích dětí a dosud pokud vím, nepochopil, co dělal špatně. Pokud se člověk vydá z cesty vědy a medicíny založené na důkazech někam jinam, může to také dopadnout nedobře. Rodič může svému nejcennějšímu pokladu ublížit, a to, že to bylo nechtěně, je až druhořadé a v zásadě nepodstatné. My bojujeme na misích v chudých zemích za děti, kterých rodiče neměli nikdy šanci na vzdělání. Nezřídka nechápou, proč jejich dítě umírá na nedostatek bílkovin nebo na malárii. Oni ale nemají svého dětského lékaře, s kterým by se mohli poradit a nemohou se ani objednat na konzultaci do očkovacího centra. Tady se mi to připomene, když rodič vychází z argumentů z nezdrojovaných či neověřených textů na internetu, nebo od autora, který není lékařem a nemá s očkováním žádnou praxi.
Nejvyšší soud v nějaké zemi, myslím, že to bylo Maďarsko, řekl, že neočkovat své dítě je porušením jeho základního lidského práva na zdraví. A ať se na mě žádný rodič nezlobí, když se přece některou oblastí profesionálně nezabývám, ani jako lékař, natož jako laik, nedokážu tu věc adekvátně posoudit v celé šířce problému. Já se také nepouštím do věcí, kterým úplně nerozumím, a když potřebuji něco doma udělat a nejsem v tom odborník – např. přes počítač, tak půjdu za IT odborníkem, ne za kuchařem. Takže je vhodné, aby se rodiče spoléhali skutečně na radu odborníků s praxí, protože jejich dítě to jednou může stát život. Ať už doslova nebo obrazně.
Vemte si, že dítě bude jednou chtít na střední nebo vysokou školu do zahraničí a oni ho tam nikdy nevezmou, protože nebude mít požadované očkování. Ne všechna očkování dokážete doběhnout, některá nejsou registrovaná pro dospělé osoby, takže dítě tu chybu rodičů už možná nikdy nenapraví.
Navíc je předpoklad, že vakcín bude postupem času čím dál tím víc, vyvíjejí se vakcíny na lymeskou boreliózu například, což by bylo úžasné, vyvíjí se vakcína dokonce na Helicobacter pylori, infekci, která způsobuje ročně statisíce případů rakoviny žaludku atd. Vakcín bude přibývat a izolovat se od tohoto výdobytku moderní společnosti je naprosto zbytečné, protože všichni lidé, co s tím mají co do činění, to velmi přísně sledují, opravdu velmi přísně. I výrobci, zruinovali by totiž sami sebe, kdyby vypustili vakcínu, která není bezpečná.

Rastislav Madar Kuba prednaska

Rozhovor pořídila: Jana Martincová, fotografie: z archívu doc. Rastislava Maďara

Rozhovor je součástí Měsíce očkování, ve kterém nám právě pan doc. Maďar objasní význam očkování, zda je i v dnešní době potřebné, jaké je složení vakcín a jejich vývoj, odhalí nám prokázaná fakta a vyvrátí mnohé z mýtů o očkování.

Předchozí části rozhovoru:

Úvod
1. Práce v humanitárních organizacích
2. Docent cestovatel
3. Manžel a tatínek, výchova
4. Životní styl

International Humanity

Humanitární organizaci International Humanity, která vynakládá všech 100 % vybraných prostředků od donorů přímo na konkrétní projekty, můžete podpořit i Vy! Jaké jsou možnosti pomoci?

 

Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Diskuze » Poradna »
Sdílejte
Poslat odkaz příteli Vytisknout článek
Komerční sdělení

Související články

Významný vědecký pracovník a popularizátor očkování - diskuze

Poradna

Stolice u 12t miminka na UM

| Fuxinka | 27.03.2024, 19:08

Dobrý den,
dcerka 12 týdnů, plně na UM AR. AR nastaveno dle mého popisu pediatričke, kvůli ublinkávaní u dve hodiny po jídle. Máme oboustranný celkový rozštep, takže i napolykáme hodně vzduchu a trpíme kolikou.
Posledné dva dny občas začne brečet už v půlce krmení. Dnes v poledne se šponovala a byla rovna jak pravítko, tak jsem pomohla rourkou po prvních 60 ml a že prdíků teda bylo. Vykakala následne i ty dva bobky, které ale byli obalene v hlene a takové tmavě zelené části. Od kdy jsme na AR začala papat lepšie, skoro zdvojnásobila dávky. Za další 3 hodinky sme papali znovu. U krmení hned začne slyšet bříško, takové to bublání. Po krmení byla stolica, řidší, ale byli v ní černé tečky (moc se rozetřít nedali, a víc nezčerveněli), ale myslím, že to může být krev.
K pediatričke čekáme na termín, ale netreba radši jít na pohotovost?
Děkuji.

Dobrý den,

na meteorismus přidejte Espumisan, můžete do každé láhve 5 kapek. Co se týká zbarvení stolice, sledujte, pokud se bude stav opakovat, kontaktujte pediatra.

MUDr. Ludmila Vomelová | Babyonline | dnes, 08:47
Položit dotaz Všechny dotazy a odpovědi
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. V pořádku Odmítnout Další informace
×